Zavírat kojenecké ústavy? Chystá se zákon

„Od roku 2014 neskončí 
v kojeneckém ústavu ani jedno dítě do tří let. O dva roky později přestanou úřady posílat do domovů i děti mladší sedmi let," tvrdil tehdy ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09). Sice prosadil novelu, která situaci v náhradní rodinné péči zlepšila, k zavírání ústavů ale nedošlo.

Přechod na západní systém, kdy je naprostá většina dětí, které nemohou být u svých vlastních rodičů, v pěstounských rodinách, se zpomalil. Současná ministryně Michaela Marksová (ČSSD) ale změnu uzákonit chce. „Stanovení minimální věkové hranice, kterou například Slovensko i Polsko zákonem omezily již před lety, požaduje po ministerstvu Národní strategie ochrany práv dětí. Na Slovensku je to teď šest let, v Polsku deset. Ideálním se proto jeví začlenění věkového limitu do nové zákonné úpravy, kterou budu vládě předkládat příští rok," řekla včera regionálnímu Deníku ministryně.

Počty dětí v domovech se snižují

Zda je ale třeba nastavit změnu přímo zákonem, není jasné. Drábek v roce 2012 proti přesnému věku, do kterého by se děti neměly v ústavní péči objevit, bojoval. Jak řekl Deníku, chtěl nastavit systém tak, aby soudy, které o ústavní péči rozhodují, preferovaly pěstounské rodiny. „Pokud jsme byli v roce 2011 jednou ze zemí, kde byl jeden z nejvyšších počtů dětí umístěných 
v kojeneckých ústavech a vůbec v ústavní péči, tak snažit se to zlomit nepovažuji za vhodné vůči těm dětem," prohlásil včera bývalý ministr. Počty dětí v kojeneckých domovech se ale skutečně dlouhodobě snižují. A nová čísla 
o počtech dětí mizejících z kojeneckých ústavů, by mohla být ještě vyšší. „Ještě to není ve statistikách, ale máme přístup k datům z Pardubického kraje, která to dokazují," vysvětluje Petra Kačírková, ředitelka organizace LUMOS zaměřené na navracení dětí z ústavů do rodin.

Že se na druhou stranu zvýšil počet dětí u pěstounů, dokládají již i čísla z ministerstva. „Výrazný nárůst byl zaznamenán v roce 2013, kdy bylo v pěstounské péči přes 13 000 dětí, zatímco v roce 2011 to bylo 10 506 dětí," říká Kateřina Šlesingerová z oddělení sociálněprávní ochrany dětí. Přibylo i pěstounů na přechodnou dobu. „Zatímco na počátku roku 2013 bylo v celé republice zařazeno 35 rodin, které přijímaly děti v krizových situacích na přechodnou dobu, v současné době je to již přes 260 rodin a další jsou 
v procesu odborného posuzování," dodala Šlesingerová.

Zvýší se platy pro pěstouny?

Novela zákona by mohla podle ministryně upravit i výši odměn pro pěstouny. „Předmětem odborné diskuse 
v rámci přípravy této nové normy je i výše odměny pěstouna, která je, s výjimkou pěstounů na přechodnou dobu, skutečně symbolická," vysvětluje ministryně Marksová. Pěstouni v současnosti dostávají za jedno dítě osm tisíc korun, pokud se starají o dvě děti, tak 12 tisíc, při třech dětech již 20 tisíc korun měsíčně. Dále se peníze zvyšují 
o čtyři tisíce korun na dítě. Pokud pěstoun pečuje o dítě, které je závislé na fyzické pomoci, má nárok na 20 tisíc korun i při jednom dítěti.

Vodičková: Stovky dětí z Klokánků jsou v ohrožení, dochází peníze

Pokud Klokánky nedostanou od ministerstva práce a sociálních věcí výjimku, díky které bude moci v jejich zařízeních mít více než 28 dětí, nejspíš skončí, říká předsedkyně Fondu ohrožených dětí Marie Vodičková.

Jakým způsobem dopadla na Klokánky novela zákona o sociálněprávní ochraně dětí, která začala platit v roce 2013?
Na Klokánky dopadla úplně katastrofálně. Kdyby nás nepodporovala veřejnost, za což jí velmi děkuji, neměli bychom například vánoční sbírku a podnikatelé nám nepůjčili 45 milionů, tak bychom už skončili. Jenže to jsou půjčky, které musíme vrátit. Kvůli novele se nám státní příspěvek začal opožďovat o dva až tři měsíce. Ani teď nemáme vyplacenou mzdu za září, protože nám ještě nepřišel státní příspěvek za září. Údajně krajům ještě nepřišly peníze z ministerstva.

A za to může přímo novela?
Ano, zaprvé se v ní snížil státní příspěvek, který se krátí o celou denní částku, když je dítě nejméně dva dny mimo, dokonce když je v nemocnici, na víkendu u rodičů nebo na prázdninách. My jim ale místo samozřejmě musíme držet. Náklady jsou stejné až na to, co by dítě snědlo, což je zanedbatelné. Ve srovnání 
s tím, že se musí platit mzdy, odvody, energie a nájmy.

To je jediný problém?
Kromě toho vymyslelo ministerstvo od dubna letošního roku změnu, že nám ani nedávají státní příspěvek na děti, které přijmeme na místa těch, které jsou na dlouhodobých propustkách. To jsou děti, které už jsou u budoucích pěstounů nebo doma 
a čeká se na rozhodnutí soudu či na právní moc soudních rozhodnutí. A protože jsou soudy zavalené, tak to trvá třeba rok. Když se podíváme například na Klokánek ve Štěrboholech, teď je tam 15 dlouhodobých propustek ze 48 míst, bylo jich tam i 19. Takže bychom tam měli čtyři prázdné byty, což znamená práci osmi týdenních tet. Máme je tedy posílat na úřady práce, nebo z čeho je máme platit?

Konzultujete své problémy 
s ministerstvem?
Ale jistě. Podle mě je tam celkem záměr nechat Klokánky zmizet z povrchu zemského, jinak si to neumím vysvětlit. Z čeho máme naše zaměstnance platit, nebo je máme propustit? A když je propustíme, tak je tady samozřejmě výpovědní lhůta, nárok na odstupné, kdybychom je propustili jako nadbytečné. Takže bychom měli provozovat byty pouze z příspěvků veřejnosti, a to nejde.

Stává se, že děti musíte odmítat?
Samozřejmě děti přijímáme, protože sociální pracovníci jsou nešťastní, že je nemají kam umístit. Plno rodin se ocitá na ulici, děti nacházejí ve squatu, volají nám 
v noci. A my jim neřekneme, že děti nevezmeme, protože nám ministerstvo neplatí. My je vezmeme, čímž se samozřejmě dostáváme do dalších dluhů. A když už je u sebe máme, tak je živíme. Část ošacení nám naštěstí dávají firmy a lidé, kteří ho nepotřebují, takže nakupujeme jenom spodní prádlo a obuv. Ale děti bereme, což je podle ministerstva nezákonné. A to i když nám je svěří soud. Je to prostě neuvěřitelné.

Jaká je vůbec celková kapacita Klokánků a kolik z dětí je na dlouhodobých propustkách?
Teď máme kapacitu 560 míst, takže máme u nás asi 500 dětí, některá místa jsou samozřejmě volná. Těch propustek je hodně – minimálně 50. Ale v podstatě jsou tato uvolněná místa stejně obsazená. Klokánků je celkově 30, všude je jedno nebo dvě místa volná, výjimečně čtyři. Navíc před novelou platilo, že státní příspěvek měl být vyplacen do konce následujícího měsíce, než za který náležel. Takže jsme stejně dva měsíce museli vyplácet z našich rezerv a darů. Teď ještě tu lhůtu zrušili, takže se vůbec neví, kdy nám příspěvky přijdou.

Novela přinesla i změny v maximální kapacitě zařízení.
Novela ještě určila, že 
v jednom zařízení, a to i když je provozováno ve více budovách, může být maximálně 28 dětí. My máme šest takových, kde je jich více. Pokud do konce roku nezískáme výjimku, k čemuž se zatím, jak se zdá, ministerstvo staví negativně, tak budeme muset zrušit 105 míst, což je 60 týdenních tet.

Takže se bavíme o zmenšení 
o pětinu?
Ano, a přitom jsme pořád plní. Děti pak dají do dětských domovů, kde je kapacita povolená do počtu 48 dětí, ale výjimku tam mají až do roku 2017, takže je v nich 70, 80 dětí. Někde ve zdravotnických domovech není kapacita omezená vůbec, takže je jich tam klidně 140. Takže děti od nás, aby jich tam nebylo více než 28, dají tam, kde je jich sedm desítek.

Víte už, jak by vypadal černý scénář s propouštěním zaměstnanců?
Propuštění 60 lidí, to není žádná legrace – to už je hromadné propuštění, které se musí měsíc předem oznámit na úřadu práce, pak je ještě dvouměsíční výpovědní lhůta a pak je nárok na tříměsíční odstupné. Celkem by tyto nároky dělaly okolo sedmi milionů korun, které samozřejmě nemáme. Takže by to skončilo celé, minimálně velké Klokánky.
JAN DRAHORÁD