"Že jsem pracoval u SNB, mi líto není. V profesním životě bych žádné věci neměnil. Já se domnívám že jsem nikdy neporušil zákony této země," uvedl Ondráček, který jako příslušník pohotovostního útvaru zasahoval v lednu 1989 proti demonstrantům během tzv. Palachova týdne. V listopadu 1989 byl připraven jako posila při zásahu na Národní třídě v Praze, který odstartoval pád komunistického režimu v tehdejším Československu.

"I plnit rozkaz může být chyba a za chyby je namístě se omluvit," řekl na Ondráčkovu adresu Ferjenčík. Vít Rakušan (STAN) uvedl, že očekával nějakou Ondráčkovu sebereflexi, ovšem marně. Podotkl, že KSČM se naopak stále hlásí k dědictví února 1948, kdy komunisté převzali moc v bývalém Československu.

Ondráček se hájil tím, že byl jedním z několika stovek policistů, kteří v tom období zasahovali, a poté u policie dál působili. "Myslím si, že po roce 1989 nebo ještě na konci roku 1989 bylo mnoho vyjádření, a pokud bych zde něco měl po tolika měsících a tolika letech učinit, nebylo by to stejně bráno," uvedl poslanec k případné sebereflexi.

Zdůraznil, že byl v roce 1990 prověřován, že se stal policejním vyšetřovatelem a že byl příslušníkem protikorupční policie s prověrkou Národního bezpečnostního úřadu.

Do čela komise pro kontrolu GIBS byl Ondráček zvolen až po dvou měsících neúspěšných pokusů. "Byl jsem do této pozice nominován na základě dohod. Já jsem nekandidoval, já jsem byl nominován," řekl. Připustil, že nominaci mohl odmítnout, ale neučinil tak. "Já jsem plnil úkol, který mi byl dán poslaneckým klubem," dodal.

K debatě o jeho kandidatuře, kterou provázely expresivní výrazy i obhajoba minulého režimu, Ondráček stručně uvedl, že s některými projevy souhlasit nemusí. "Ale jsme v Parlamentu a možné je všechno," dodal.