Ráno obléknou děti a odvedou je na faru nebo do bývalé lékárny. Tak to chodí ve středočeských Psárech, kde právě v těchto nevyužívaných prostorech zřídili dvě dětské skupiny. Jedna je firemní, druhou provozuje Rodinné centrum za přispění obce. Její místostarostka Martina Beťáková na semináři ve sněmovně líčila, jak tento vstřícný krok přispěl k rozvoji komunitního života v Psárech. Nejdůležitějším aspektem je ale pomoc rodinám, které potřebují umístit dítě do předškolního zařízení, vyžadují kvalitní péči, ale do mateřské školy ho z kapacitních či věkových důvodů nemají šanci dostat.

„Pro zřizovatele dětských skupin, kterým jsou častokrát právě obce, je obrovskou výhodou flexibilita, ať už cenová, nebo prostorová,“ zdůraznila Beťáková.

Jako houby po dešti

Od přijetí zákona v roce 2014 bylo v Česku založeno 650 dětských skupin pro 8000 dětí, letos jich přibude dalších sto. Zřizují je soukromníci, města, firmy i školy. Věkový průměr dětí ve skupinách činí 2,2 roku. 

Projekt je financován z evropských fondů. Loňská listopadová výzva na 1,3 miliardy korun byla vyčerpána během několika hodin. „Zájem výrazně převyšuje možnosti,“ potvrdila ředitelka odboru rodinné politiky ministerstva práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Evropské financování navíc skončí v roce 2020, a ačkoli se počítá se zhruba dvouletým přechodným obdobím, bude nutné učinit politické rozhodnutí ohledně budoucnosti projektu. Pokud zákonodárci schválí novelu, podle níž nebudou obce povinny garantovat místa v MŠ i pro dvouleté děti, stanou se dětské skupiny pro mnohé rodiče jedinou záchranou. Mimochodem podle dat MPSV 80 procent matek uvažuje o návratu do zaměstnání již po roční rodičovské za podmínky flexibilní pracovní doby.

„Živím se jako podnikatelka a ani s jedním ze svých tří dětí jsem nebyla na rodičovské dovolené. Jsem zastáncem názoru, že rodiče jsou tu pro děti, nikoli naopak. Pracující, aktivní a spokojená máma může být pro své potomky vzorem. Proto jsem založila centrum Baby Office pro rodiče s malými dětmi, kde matky mohou pracovat a jejich ratolesti si hrát. Nyní přemýšlíme o transformaci na dětskou skupinu,“ uvedla Hana Krejčí.

Podobně uvažovali i v Oblastní nemocnici Kladno, kde založili firemní dětskou skupinu. „V několika případech jsme tím vyřešili nedostatek pracovních sil, protože sestřičkám i lékařkám to ulehčilo návrat do zaměstnání,“ přiblížila situaci Barbora Švecová Vylíčilová.

Podobně uvažuje i stát. Podle Maláčové se mu všestranná podpora dětských skupin vyplatí: „Dvě třetiny každoročních absolventů vysokých škol jsou ženy, které se často chtějí po mateřské co nejrychleji vrátit do práce. Přitom pracující matky odvádějí na daních a pojištění do rozpočtu daleko víc, než stojí jedno místo v dětské skupině, což je 8000 korun.“

Při přípravě nového zákona bude nutné zohlednit řadu připomínek provozovatelů dětských skupin. Pokud se starají o méně než dvanáct dětí, mají sice nepoměrně volnější pravidla než ve školce, ale nestačí to.

Vstřícná novela

Potřebují dvě kvalifikované chůvy, které ale musejí být u dětí nepřetržitě, takže pokud se má dodržovat zákoník práce, nemohly by si dojít ani na oběd. Velký problém je také se zpětným proplácením dotací. Peníze lze totiž čerpat jen na reálně přítomné děti, když onemocní, provozovatel nedostane nic a rodiče doplácejí. Někde tak vydávají 4000 korun měsíčně, jinde třeba 7000 (částku ve výši minimální mzdy lze stejně jako v případě školky uplatnit jako daňovou slevu). Chůvy jsou zařazeny do nižší platové třídy než učitelky v MŠ, ačkoli nemají prázdniny.

Ministerstvo práce a sociálních věcí počítá s tím, že v chystané novele zákona o dětských skupinách zastropuje finanční příspěvek rodičů na 4000 korun. V mateřských školách se platí průměrně 600 korun měsíčně plus stravné.