S prezidentem by o tom chtěl diskutovat v úterý na schůzce k zahraniční politice. Zeman před poslanci promluvil k návrhu zákona o prokazování původu majetku, který dnes Sněmovna začala projednávat, a prezident jeho zavedení podporuje.

„Jsem zásadně proti připravovaným imigračním kvótám Evropské unie," prohlásil Zeman, který navrhované opatření Evropské komise odmítl už dříve. „Jsem pro, aby Česká republika v rámci svých možností pomáhala uprchlíkům, buď na jejich území, nebo na území sousedním," doplnil prezident, jehož názor se v této otázce shoduje se stanoviskem vlády.

Pokud unie povinné kvóty prosadí, mělo by se Česko podle Zemana odvolat na princip subsidiarity v EU, který podle něj jasně říká, že rozhodování o přijímání uprchlíků je v kompetenci národních států. „Pokud jde o nejasně formulovaný článek lisabonské smlouvy, tak ten nezahrnuje přijetí uprchlíků, ten zahrnuje pomoc při ochraně vnějších hranic Evropské unie," řekl prezident novinářům při odchodu ze Sněmovny. Připomněl, že česká vláda k ochraně vnějších hranic EU už nabídla letoun CASA a experty.

Proti vyslání se vyslovil i Pavel

„Domnívám se, že konkrétní formou této pomoci může být vyslání u nás dosti nevyužité šesté polní nemocnice do Jordánska, kde je 600.000 uprchlíků ze Sýrie," navrhl v projevu Zeman. Stejný návrh předložil už na únorové schůzce ústavních činitelů k zahraniční politice.

Na základě dohody z této schůzky prověřilo možnost vyslání polní nemocnice ministerstvo obrany. Proti jejímu vyslání se vyslovil tehdejší náčelník generálního štábu Petr Pavel. Upozornil na to, že Jordánsko o nemocnici české úřady nepožádalo. V minulosti tam podle něj působily britská a francouzská nemocnice a jejich činnost v muslimském prostředí budila protichůdné názory. Jordánsko by podle něj proto preferovalo pomoc z muslimské země. Polní nemocnice také není vhodný nástroj, jak uprchlíkům pomoci, řekl v dubnu Pavel.

Armáda obraně navrhla, že by místo ní zdravotnickou pomoc pro uprchlíky v Jordánsku mohla společně nabídnout ministerstva obrany, zdravotnictví a neziskové organizace. „Rozumím panu prezidentovi, má to jasnou logiku to jeho přání. My teď hledáme možnosti, jak pomoct na poli zdravotnictví civilistům," řekl dnes Stropnický.

Vyslání polní nemocnice by musela schválit vláda a Sněmovna a její příprava by zabrala až půl roku. Ministerstvo obrany by stálo několik set milionů korun ročně. Celková částka by záležela na velikosti vyslané jednotky nebo na tom, zda a v jakém rozsahu by si armáda v místě vyslání musela vybudovat zázemí.

Polní nemocnice v Jordánsku není dle Stropnického ideální řešení
Vyslání polní nemocnice do Jordánska, které navrhuje prezident Miloš Zeman, nepovažuje ministr obrany Martin Stropnický (ANO) za ideální řešení. Lepší by podle něj bylo, aby zraněným uprchlíkům v zemi pomáhali civilní lékaři. Stropnický se chce o tématu se Zemanem bavit v úterý, kdy se mají sejít společně s dalšími ústavními činiteli kvůli zahraniční politice. Stropnický to dnes řekl na dotaz ČTK.

Prezident navrhl vyslání polní nemocnice po únorové schůzce ústavních činitelů a dnes tento návrh zopakoval při projevu ve Sněmovně. Podle Stropnického se již tato varianta prověřovala, počítaly se náklady i se zjišťovala situace na místě. „V tom smyslu, jak to navrhoval pan prezident, by to asi nebylo úplně ideální řešení," řekl dnes.

Podle ministra jordánská armáda má své polní nemocnice a dvě z nich nyní jsou mimo území tohoto státu. „Nedávno z toho tábora, na který (prezident) myslel, odešli Francouzi a Britové s nepořízenou," doplnil Stropnický.

Podle Stropnického se uvažuje o tom, zda by nebylo lepší, aby do Jordánska jeli pomáhat civilní lékaři. To by mohlo být pro uprchlíky lepší po psychologické stránce, vojenští lékaři totiž například nemají specialisty na dětské pacienty.

„Rozumím panu prezidentovi, má to jasnou logiku to jeho přání. My teď hledáme možnosti, jak pomoct na poli zdravotnictví civilistům," doplnil Stropnický. Podrobnosti by s prezidentem chtěl probrat příští týden.