Český prezident bude na vrcholném aliančním setkání pravděpodobně terčem kritiky, protože ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) potvrdila, že do roku 2024 ČR nesplní závazek dávat na obranu dvě procenta HDP. „Řekli jsme, že armádní rozpočet zvýšíme na 1,4 procenta HDP a pak ho podrobíme revizi. To plníme,“ řekl Deníku ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Bývalý šéf Vojenského výboru NATO Petr Pavel míní, že není nutné se upínat ke dvěma procentům jako ke svatému grálu, byť sliby se mají plnit. „Nejdůležitější je, jak efektivně daný finanční objem naplníme,“ prohlásil. Vít Rakušan, předseda hnutí STAN, jež konferenci ve sněmovně pořádalo, řekl, že stejně důležité jako finanční závazek je „pevné spojenectví“. Nepomáhá mu podle něj, když premiér Babiš mluví „o té zlé EU, která nám nebude říkat, co máme dělat, ale jako podnikatel bez sebemenších zábran využívá výhody dotací“.

Britský premiér Boris Johnson (vlevo) a americký prezident Joe Biden na summitu G7
Pomoc v boji s covidem: Státy G7 poskytnou chudým zemím miliardu vakcín

Tomáš Pojar, exnáměstek několika ministrů zahraničí, na semináři řekl, že Miloš Zeman byl vždy nejspolehlivějším spojencem právě v otázce výdajů na obranu, zahraničních vojenských misí a podpory armády. „V zahraniční politice je nutné hledat shodu, nikoliv rozpory,“ pravil bývalý velvyslanec v Izraeli.

Všichni účastníci sněmovní debaty, ale také 69 procent Čechů, mají za zásadní vztah s Německem, který projde po volbách v obou zemích novou etapou. „Odložení tendru na Dukovany znamená, že už dostavěny nebudou. Jádro skončí, a to v důsledku účasti Zelených v německé vládní koalici,“ soudí znalec německé politiky Jindrák. Intenzivně se podle něj bude hovořit i o unijním nastavení migrační politiky.

Konec dialogu

Hodně se mluvilo o vztazích s Kremlem. Jindrák, který je vládním zmocněncem pro konzultace s Ruskem, si nyní nedovede žádné rozhovory představit. „Musíme řešit fungování naší ambasády v Moskvě, ale dostat se ze současného zamrzlého bodu je práce na roky. Na dialog není připravena ani jedna strana,“ sdělil.

Premiér Andrej Babiš
Babiš v Česku ničí právní stát, varuje europarlament

Pojar doplnil, že intenzivní vztahy s Ruskem mělo Česko naposledy v době chystané výstavby amerického radaru v Brdech a tendru na Temelín. „Tehdy nás brali vážně, protože jsme byli přesvědčiví. Dvanáct let už je ale v této relaci pusto, prázdno,“ dodal.

GRU a SVR jen omezeny

Bývalý šéf Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a NBÚ Dušan Navrátil míní, že v souvislosti s vyhoštěním zaměstnanců ruské ambasády nelze hovořit o rozbití rezidentury GRU a SVR: „To je příliš silné slovo, spíše jde o omezení jejich činnosti na několik měsíců.“ Podle jeho slov „kauza Vrbětice nejevila znaky příkladné spolupráce zpravodajských služeb“.

Navrátil také zdůraznil, že připravenost na kybernetické útoky na kritickou infrastrukturu včetně nemocnic a produktovodů je nutné výrazně zlepšit. „Zatím se to dost podceňuje,“ uzavřel.