Schůzky nejvyšších ústavních činitelů se konají asi jednou za čtvrt roku. Zeman na Hrad zve premiéra, předsedy obou komor Parlamentu a ministry obrany, vnitra a zahraničí.

Zeman již dříve řekl, že se na dnešním setkání pokusí prosadit zrušení uznání nezávislosti Kosova. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) po schůzce uvedl, že se ústavní činitelé shodli, že tato otázka nyní není na stole. "Situace se nijak nezměnila, aby Česká republika měnila svůj postoj, který posledních deset let zastávala," dodal.

Řekl, že se ústavní činitelé zabývali okolnostmi toho, jak se uznání Kosova odehrálo. Připomněl, že vláda v roce 2008 tento krok učinila navzdory odmítavému usnesení Sněmovny. Ústavní činitelé ve společném prohlášení také ocenili přátelské vztahy mezi Českem a Srbskem.

Zabývali se i vztahem s asijskými zeměmi včetně Číny, se kterou se v poslední době zhoršily vztahy kvůli sporu Prahy s Pekingem o smlouvu o partnerství. Shodli se, že Česko uznává čínskou suverenitu a respektuje politiku jedné Číny uplatňovanou ze strany EU. Od Pekingu očekávají, že jeho přístup k ČR bude založen na respektu. Petříček i Babiš věří, že spor hlavních měst zásadně česko-čínské vztahy neovlivní. "Nevím úplně, jestli kolegové domysleli ekonomické dopady," poznamenal premiér s odkazem na vedení hlavního města.

Český postoj k asijskému regionu

Kromě vztahů s Čínou probírali ústavní činitelé i český postoj k celému asijskému regionu. Ve společném prohlášení ocenili snahu o to, aby Česko diverzifikovalo své obchodní vztahy a hledalo další zdroje efektivních investic do země. Ústavní činitelé vyjádřili v této souvislosti i zájem na posílení vztahů s Indií, Koreou nebo s Japonskem.

Politici probrali i otázky klimatu. Ve zveřejněném dokumentu uvedli, že je Česko odhodláno plnit své mezinárodní závazky ohledně snižování emisí oxidu uhličitého). Musí to být ale založeno na samostatném rozhodování země a nesmí to ohrozit sociální smír, konkurenceschopnost nebo možnost rozhodovat o vlastním energetickém mixu, uvedli.

Zabývali se i otázkami týkajícími se Evropské unie. Primárním cílem podle nich zůstává brexit založený na dohodě, je třeba se ale připravit na možné vystoupení Británie z EU bez výstupové smlouvy. Řešili také otázku českého předsednictví EU v roce 2022. V jeho rámci je podle Babiše možné šetřit. Chtěl by třeba omezit lety do Bruselu.

Ve společném prohlášení se jednoznačně postavili za vstup zemí Západního Balkánu do EU. Česká diplomacie bude usilovat o to, aby EU bez odkladu zahájila přístupová jednání s kandidátskými zeměmi, Severní Makedonií a s Albánií, a urychlila i dosavadní rozhovory se Srbskem a Černou Horou.

Nedostatečná kapacita vládní letky

Dále ústavní činitelé podpořili v souvislosti s připravovaným mandátem českých zahraničních misí po roce 2020 případné navýšení českého vojenského působení v africké oblasti zvané Sahel, zejména v Mali. Vyjádřili se i pro změnu zákona umožňující rychlé vysílání vojáků do zahraničí v případě nouze.

Shodli se také, že kapacita vládní letky je nedostatečná a letka je zastaralá. Od ministerstva obrany proto očekávají její rozšíření, které slíbili podpořit. Ministerstvo již počítá s nákupem malého letadla asi za 700 milionů korun.

Kosovo, které po rozpadu Jugoslávie vyhlásilo v únoru 2008 nezávislost na Srbsku, postupně uznalo 116 zemí. Srbsko přesvědčuje země uznávající kosovskou nezávislost, aby od svého postoje ustoupily. Dosud se mu to podle některých zdrojů podařilo u 15 zemí, hlavně z Afriky a Latinské Ameriky.