Mánka odvolal na jaře ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), protože se neshodli na strategii vedení území. Mánek se snažil o prosazení zákona, který by přímo určoval pravidla na Šumavě. Brabec se spíš klonil k formě zákona o národních parcích obecně.

Hubený dříve vedl Chráněnou krajinnou oblast Šumavy. V minulosti působil jako náměstek ředitele šumavského parku Františka Krejčího. Tomu kritici vyčítali, že byl hodně nakloněn ekologům. Mánek naopak podle aktivistů chtěl park více otevřít turistům.

Zeman prostřednictvím Ovčáčka konstatoval, že za vlády „zelených aktivistů" byl přeložen pramen Vltavy a pracovníci parku byli nuceni předstírat, že uschlé stromy nejsou dílem kůrovce, ale polomů, a pod uschlé stromy vysazovat nové sazenice. Demonstrovalo se to jako přirozená obnova lesa, uvedl Ovčáček.

Před projednáním ve Sněmovně je nyní senátní návrh zákona o šumavském národním parku. Nejpřísněji chráněnou první zónu chtějí senátoři rozšířit ze současných 13 procent na 26,5 procenta území parku, neměla být zcela bezzásahová. Umožnit v ní chtějí „časově a prostorově omezené přímé zásahy", které by vedly k zachování, podpoře nebo obnově samořídících funkcí ekosystémů a k naplnění poslání národního parku.

Pokud nebude nejpřísněji chráněná zóna zmenšená, Zeman zákon vetuje, zopakoval Ovčáček. Předloha podle prezidentova mínění příliš vychází vstříc požadavkům „zelených aktivistů". Bezzásahová zóna musí být minimalizována, aby byl chráněn člověk, a starostové šumavských obcí by měli mít právo spolurozhodovat, co se bude v parku dít, dodal prezidentův mluvčí.

Naopak ekologové, kteří proti senátnímu návrhu zorganizovali petici, požadují zvětšení první zóny na 50 procent území parku. Ministerstvo životního prostředí chce bezzásahovou zónu na 23 procentech území parku po příští tři roky.