Zeman odmítl podepsat jmenovací dekrety Ošťádala a Fajta už na jaře 2015, tehdy své rozhodnutí zdůvodnil prohřešky kandidátů z minulosti.

"Univerzita Karlova obdržela prostřednictvím ministerstva školství rozhodnutí prezidenta republiky o nejmenování docenta Fajta a o nejmenování docenta Ošťádala profesory," konstatoval mluvčí univerzity Václav Hájek. Doplnil, že instituce předala záležitost advokátní kanceláři a konzultuje s ní i s oběma docenty další postup. K obsahu rozhodnutí a jeho odůvodnění se škola nevyjádřila.

Zeman rozhodl už v listopadu

Podle právníka Hradu Marka Nespaly rozhodl prezident již v polovině loňského listopadu. Zeman u uměleckého historika Fajta dříve kritizoval údajnou žádost, aby mu banka prostřednictvím sponzorského daru poskytla doplatek k platu ředitele Národní galerie. U Ošťádala prezidentovi vadí údajné kontakty s komunistickou Státní bezpečností.

Celou kauzou se již zabýval Městský soud v Praze. Ten věc na základě žalob Fajta, Ošťádala a Univerzity Karlovy letos v dubnu Zemanovi vrátil k dalšímu řízení. Pravomocně také rozhodl o tom, že prezident nemůže sám určit, zda kandidáti splňují podmínky pro jmenování. Zasáhl by tím totiž do autonomie vysokých škol, a to nepřípustně.

Podle tehdejšího rozhodnutí soudu "postup ke jmenování profesorem upravuje zákon o vysokých školách". Uchazeče tak hodnotí a posuzuje odborná komise, dále pak vědecká rada příslušné fakulty a vědecká rada vysoké školy, připomněla Česká televize. Nikoli orgán výkonné moci, tedy ani prezident.

Zeman následně podal proti rozsudku kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Tu nakonec ale vzal zpět. Podle právníka Hradu Nespaly se ale věc netýkala „primárně pouze jmenovacího procesu profesorů, ale vůbec právní povahy úřadu prezidenta republiky. Není to tedy žádná osobní otázka, ale primárně otázka právní,“ citovala jeho slova tehdy ČT.

Hrad zopakoval důvody

Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima řekl, že Hrad má stále pochybnosti o morálním profilu obou kandidátů. Zejména tedy domnělou činnost za minulého režimu v případě Jiřího Ošťádala a údajné pochybení ve funkci ředitele Národní galerie u Jiřího Fajta. V jeho případě ještě připojil novou pochybnost, že na vysoké škole neučil dostatečně dlouho, aby mohl profesorem být.

Podle Zimy ovšem prezident svůj nový argument omezil pouze na Fajtovu pedagogickou kariéru na Karlově univerzitě. „On ale učil na Technische Universität Berlin, kde vychovával také postgraduální studenty. V moderním světě se počítá pedagogická aktivita i na jiných významných institucích,“ zdůraznil rektor.