Prezident koncem dubna řekl, že zákon umožňující stopadesátiki­lometrovou rychlost by vetoval. Proti zvýšení byl i ministr dopravy Dan Ťok (za ANO), podle něhož česká dálniční síť zatím na takovou rychlost není stavěná. České dálnice jsou podle Ťoka postaveny pro rychlost 120 až 130 km/h.

V úsecích na vybraných silnicích první třídy, které jsou směrově odděleny, nyní zákon umožní povolenou rychlost zvýšit o 20 kilometrů v hodině na 110 kilometrů za hodinu. Povoloval by to kraj. U silnic, kde mezi směrovými pruhy svodidla nebo jiný zádržný systém není, bude ponechána maximální rychlost 90 km/h.

Novela má také pomoci zlepšit ochranu silnic a usnadnit obcím nakládání s odtaženými vozidly, ke kterým se majitelé nehlásí. Nově by obce mohly prodávat odtažená vozidla, o která se v šestiměsíční lhůtě po oznámení o odtahu jejich majitelé nepřihlásí. Obce budou mít možnost vyloučit tranzitní nákladní dopravu přes své území po silnicích druhých a třetích tříd pod hrozbou pokuty i pro spediční firmy.

Podepsaný zákon rozšiřuje na provozovatele vozidla odpovědnost za případy, kdy toto auto poruší zákaz nebo omezení tranzitní nákladní dopravy stanovené místní úpravou. Týkat se to bude firem nebo podnikatelů a může jim za to hrozit až stotisícová pokuta. Má to zamezit především nežádoucímu objíždění zpoplatněných tras, které má negativní dopad na silnice nižších tříd i na tamní bezpečnost provozu.

Novelou se rovněž ruší možnost zavést elektronické dálniční známky místo dosavadních papírových, které se tak budou používat i po 1. lednu příštího roku. Podle vlády to ušetří peníze za zavedení elektronického systému.

Schválená novela počítá i s tím, aby kanalizaci, vodovody nebo kabely veřejného osvětlení bylo možné ukládat podélně pod povrch vozovek. Obce by tak ušetřily za výkup pozemků. Obce by neměly mít povinnost starat se o silniční vegetaci podél místních cest bez ohledu na vlastníka příslušného pozemku.