Deník

Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zeman se snaží o co nejsilnější roli prezidenta, míní experti

Praha - Prvních 100 dní Miloše Zemana ve funkci hlavy státu se neslo ve znamení jeho snah o co nejsilnější roli prezidenta. Myslí si to politolog Tomáš Lebeda z Univerzity Palackého v Olomouci.

12.6.2013 60
SDÍLEJ:

Prezident Miloš ZemanFoto: Deník/Racek Attila

Celé pětileté volební období podle něj bude pro Zemana „průzkum bojem", kdy se prezident bude snažit zavádět nové ústavní zvyklosti a posilovat pozici hlavy státu. Podle politologa Jana Outlého z pražské Metropolitní univerzity pak Zeman v prvních měsících v úřadu působí unaveně a naplnil obavy lidí, kteří očekávali návrat slovníku, uvažování a kultury z období opoziční smlouvy.

Lebedy míní, že se Zeman při výkonu prezidentské funkce snaží opřít o mandát, který mu dala historicky první přímá volba. Zvolení občany prezident považuje za silnější než volbu hrstkou politiků. „Celé toto volební období podle mě Miloš Zeman povede tak, že se bude snažit vytvářet nové ústavní zvyklosti, nové výklady ústavy. A bude se snažit posílit ten reálný vliv prezidenta," řekl Lebeda.

Podle něj Zeman nemusí usilovat o přímou změnu základního zákona státu. „Ústava vždycky umožňuje různé výklady. A on bude usilovat o takové výklady, které mu dají nejsilnější postavení," uvedl.

Outlý si v prvních 100 dnech všiml Zemanova fyzického a psychického stavu. „Po poněkud uondaném koci prezidentského mandátu Václava Klause jsem očekával příchod čerstvějšího ducha na Hrad, ale Miloš Zeman působí už nyní vyčerpaně, a to nejen fyzicky," sdělil politolog.

Precedenční charakter

Podle politologů se Zeman snaží získat vliv a politické body na kauzách, kde na svou stranu může získat část veřejnosti. Proto se angažuje ve sporu o jmenování bývalé první dámy Livie Klausové velvyslankyní na Slovensku nebo o jmenování literárního historika Martina C. Putny profesorem. „Miloš Zeman se snaží zdůrazňovat, že je prvním přímo voleným prezidentem, tedy že jeho postavení bude jiné. A v tomto smyslu každý krok, který učiní, má v podstatě precedenční charakter," upřesnil Lebeda.

Podle Outlého je dobře, že se Zeman snaží rozproudit debatu o prezidentských pravomocích plynoucích z výsledků přímé volby. „Jenže, za druhé, spory o profesora Putnu nebo jmenování Livie Klausové velvyslankyní s touto rovinou nemají nic společného a vlastně se k jejich vedení zneužívají ony legitimní úvahy o koncepci prezidentských pravomocí," uvedl Outlý. Například Putnu podle něj Zeman nemá rád spíše z osobních důvodů.

Klausová zase Zemana podpořila ve finále předvolební kampaně, přidala se tak ke svému muži Václavovi, který kandidaturu svého někdejšího politického rivala také podpořil. Klausová uvedla, že na Hradě nechce první dámu, která neumí česky. Odkázala tak na to, že manželka Zemanova protikandidáta a ministra zahraničí Karla Schwarzenberga (TOP 09) je Rakušanka.

„Prezident mající noblesu by na velvyslanecký post neprosazoval osobu, která hrubě urazila ministra zahraničí, nadto prezidentova protikandidáta z voleb. A to ani kdyby dotyčná byla nejkvalifikova­nějším člověkem na světě pro výkon funkce velvyslance," zdůvodnil Outlý.

Parlamentní volby

Zeman byl dlouholetou vůdčí osobností ČSSD. Se sociálními demokraty se ale rozešel a v prezidentské volbě uspěl jako čestný předseda levicové Strany práv občanů - zemanovci. Podle politologů nyní ČSSD Zeman spíše škodí, neboť chce být vnímán jako ten, kdo určuje levicovou politiku. „Já myslím, že Miloš Zeman ČSSD hlavně komplikuje situaci - aktivizoval své někdejší křídlo ve straně, to má svoje různé konsekvence, a tím ČSSD vlastně škodí," řekl Outlý.

Pokud sociální demokracie podle očekávání uspěje za rok ve sněmovních volbách, bude mít ve vládě ještě těžší pozici než současná pravicová vláda, míní Lebeda. „Podle mého názoru se Miloš Zeman bude snažit dosáhnout takové situace, kdy on bude ten, kdo určuje politické priority a vláda je vykonává," upřesnil.

Politologové také míní, že v nadcházejících volbách může uspět Zemanova strana SPOZ, která zatím ve Sněmovně chybí. „Politická levice jako taková má nyní výjimečně vysokou podporu, a to znamená, že se k ní nehlásí jen přesvědčení příznivci stávajících stran. Potenciál k převzetí části těchto spíše nevyhraněných voličů tak SPOZ má," uvedl Outlý. „Spíš si myslím, že by to bylo velké překvapení, kdyby se ta strana do parlamentu nedostala," dodal Lebeda.

Zeman zvítězil v historicky první přímé volbě prezidenta, když na počátku roku ve finále volby porazil svého rivala - ministra zahraničí a lídra vládní TOP 09 Schwarzenberga. Do funkce byl Zeman uveden 8. března. O den dříve na Hradě po deseti letech skončil dosavadní prezident Václav Klaus.

Autor: ČTK

12.6.2013 VSTUP DO DISKUSE 60
SDÍLEJ:
Pohřeb Adolfa Klepše
1

Lidé se loučili s náčelníkem krkonošské Horské služby Adolfem Klepšem

Tomio Okamura
AKTUALIZOVÁNO
9 11

Na Facebooku má nejvíce fanoušků Okamura. Nejaktivnější je KSČM

Vteřiny dne. Rychlý přehled pro ty, kteří nemají čas číst

Zjistěte během několika málo vteřin, co nejdůležitějšího přinesl dnešní den.

Část lékařů a lékáren bude ve středu stávkovat, chtějí víc peněz

Asi 7000 praktických a dětských lékařů a ambulantních specialistů nechá ve středu své ordinace zavřené. Řekl to za Koalici soukromých lékařů Petr Šonka. Podle České lékařské komory (ČLK) je těchto lékařů k dnešnímu dni téměř 24 500, protestovat tak bude podle odhadů čtvrtina až třetina z nich.

Nechci vládnout s bývalým agentem StB a podvodníkem. Svoboda rezignoval

Volby v Libereckém kraji přišly o výraznou osobnost. Druhého místa na kandidátce KDU-ČSL se v úterý vzdal Kamil Jan Svoboda. Zároveň rezignoval na funkce předsedy městského výboru KDU-ČSL v Liberci a člena Krajského výboru KDU-ČSL v Libereckém kraji.

Sebevražední atentátníci z hnutí Tálibán zabili v Afghánistánu 74 lidí

Islamisté z hnutí Tálibán při úterních útocích v několika provinciích Afghánistánu zabili přes sedmdesát lidí a necelé dvě stovky jich zranili. Útočníci se zaměřili hlavně na policejní areály a vládní zařízení. Nejhorší bilanci má přepadení policejního komplexu ve městě Gardez na jihovýchodě země. Podle vládních činitelů při masakru zahynulo také nejméně dvacet civilistů a asi 110 jich bylo zraněno. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení