Zvolte si svou budoucnost. Pozvánka k volbám do Evropského parlamentu:

Zeman podpořil i další evropskou integraci a silnou Evropskou unii. Text prohlášení zaslala Deníku kancelář prezidenta. Pod výzvu se podepsali také například francouzský prezident Emmanuel Macron, německý prezident Frank-Walter Steinmeier, polský prezident Andrzej Duda či slovenský prezident Andrej Kiska.

Evropa je nejlepší nápad, jaký jsme kdy měli

Evropská integrace pomohla realizovat staletou naději na mír v Evropě poté, co nespoutaný nacionalismus a další extrémní ideologie dovedly Evropu k barbarství dvou světových válek. Dodnes nemůžeme a neměli bychom brát mír a svobodu, prosperitu a blahobyt jako samozřejmost. Je nezbytné, abychom se do velké myšlenky mírové a integrované Evropy aktivně zapojili všichni. Volby do Evropského parlamentu mají zvláštní význam: Jste to vy, evropští občané, kdo rozhodne, jakým směrem by se měla Evropská unie vydat. My, prezidenti Bulharska, České republiky, Německa, Estonska, Irska, Řecka, Francie, Chorvatska, Itálie, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Rakouska, Polska, Portugalska, Rumunska, Slovinska, Slovenska a Finska proto vyzýváme evropské občany, kteří jsou oprávněni hlasovat, aby se zúčastnili voleb do Evropského parlamentu na konci května roku 2019. Evropské národy se z vlastní svobodné vůle spojily v Evropskou unii, která je založena na principech svobody, rovnosti, solidarity, demokracie, spravedlnosti a loajality mezi jejími členy. Unii, která nemá v dějinách Evropy obdoby. V naší Evropské unii jsou to právě volení poslanci Evropského parlamentu, kdo společně s Radou Evropské unie, tedy s vládami všech členských států, rozhodují o tom, které předpisy by měly v Evropě platit či jak bude nakládáno s evropským rozpočtem.

Všichni jsme Evropané

Pro mnoho lidí v Evropě, zejména pak pro příslušníky mladé generace, se evropské občanství stalo jejich druhou přirozeností. V jejich pojetí se láska k vesnici, městu, regionu či národu nevylučuje s oddaností Evropě.

Naše Evropa je schopna čelit výzvám společně

V posledních měsících, více než kdy jindy, čelí Evropská unie skutečným výzvám. Poprvé od začátku evropské integrace lidé zpochybňují některé integrační kroky, jako například zavedení svobody pohybu nebo vytvoření společných institucí. Poprvé členský stát usiluje o odchod z Unie. Současně však jiní vyzývají k větší integraci v EU nebo v eurozóně či podporují vícerychlostní Evropu. Názory na tyto záležitosti se liší mezi občany a vládami členských států, jakož i mezi námi, hlavami států. Nicméně všichni souhlasíme, že evropská integrace a jednota jsou nezbytností a že chceme udržet Evropu v podobě Unie. Pouze silné společenství bude schopno čelit globálním výzvám současnosti. Dopady změn klimatu, terorismu, ekonomické globalizace a migrace se nezastaví na státních hranicích. Čelit těmto výzvám a pokračovat na cestě k hospodářské a sociální soudržnosti a růstu můžeme úspěšně pouze tehdy, budeme-li spolupracovat jako rovnocenní partneři na institucionální úrovni.

Chceme silnou a integrovanou Evropu

Potřebujeme silnou Evropskou unii. Unii, která má společné instituce, Unii, která neustále kritickým okem přezkoumává svou práci a je schopna se reformovat, Unii, která je postavena na svých občanech a na svých členských státech jako na hlavních základech. Tato Evropa potřebuje živou politickou diskusi o své budoucnosti, která bude vycházet z Římské deklarace ze dne 25. března 2017. Evropa je schopna ustát velmi široké spektrum názorů a myšlenek. Rozhodně však nesmíme dopustit návrat Evropy, v níž země již nejsou rovnocennými partnery, nýbrž protivníky. Naše sjednocená Evropa potřebuje silný hlas národů. Proto vás vyzýváme, abyste uplatnili své hlasovací právo. Hlasovat se totiž bude o naší společné evropské budoucnosti.

Rumen Radev - prezident Bulharska, Miloš Zeman - prezident České republiky,  Frank-Walter Steinmeier - prezident Spolkové republiky Německo, Kersti Kaljulaid - prezident Estonska, Michael D. Higgins - prezident Irska, Prokopios Pavlopoulos - prezident Řecka, Emmanuel Macron - prezident Francie, Kolinda Grabar-Kitarović - prezident Chorvatska, Sergio Mattarella - prezident Itálie, Nicos Anastasiades - prezident Kypru, Raimonds Vējonis - prezident Lotyšska, Dalia Grybauskaitė - prezident Litvy, János Áder - prezident Maďarska, George Vella - prezident Malty, Alexander Van der Bellen - prezident Rakouska, Andrzej Duda - prezident Polska, Marcelo Rebelo de Sousa - prezident Portugalska, Klaus Iohannis - prezident Rumunska, Borut Pahor - prezident Slovinska, Andrej Kiska - prezident Slovenské republiky, Sauli Niinistö - prezident Finské republiky