Zeman na setkání v centru Lán, na nějž dorazily davy lidí, oznámil, že na podzim v lánském parku přibude nová skalka a že začaly další úpravy Masarykova potoka. Součástí nové skalky bude podle českého prezidenta i studánka „Doufám, že změny udělají návštěvníkům lánského parku radost,“ prohlásil prezident.

Na akci se neukázal nikdo z prezidentových odpůrců, pouze na jednom z domů v bezprostředním okolí visely červené trenýrky.

Tradice zapalování Masarykovy vatry

 Tradice zapalování Masarykovy vatry má své kořeny již v březnu 1935. Lánský Sbor dobrovolných hasičů v té době přišel s návrhem, že na počest 85. narozenin prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka po celé republice zazní v 19.00 hodin hasičské trubky a na tento signál ve všech obcích, kde fungují hasičské sbory, vzplanou připravené Masarykovy vatry.

V Lánech předcházel zapálení hranice lampiónový průvod od brány ke hřbitovu, kterého se podle místní kroniky zúčastnilo 600 občanů. Další dva roky se úspěšná akce opakovala. Masarykova vatra se stala oblíbenou tradicí, které se účastnily stovky obyvatel především z Lán.

Ještě v roce 1937 se však Masarykova vatra rozhořela znovu, stalo se tak v den prezidentova pohřbu. V této době se začalo uvažovat o přesunutí konání Masarykovy vatry na 14. září, tedy den, kdy Tomáš Garrigue Masaryk zemřel. Zapálena však už mohla být pouze jediná vatra 14. září 1938. Druhá světová válka jakékoli pokusy o udržení Masarykovy památky potlačila.

První poválečná Masarykova vatra se konala roku 1946 opět v březnu. Uspořádaly ji hasičské sbory Lán a Vašírova. Pietní akt se pak pravidelně konal až do roku 1948, kdy Masarykova vatra zaplála naposledy.

Z podnětu ředitele Okresního muzea v Rakovníku (dnes Muzeum T.G.M. Rakovník) Františka Povolného a kronikáře obce Lány Františka Pošty se Sbor dobrovolných hasičů T.G.Masaryka v Lánech dne 14. září 2001 rozhodl napomoci k obnovení této ušlechtilé tradice. Od té doby se Masarykova vatra koná každoročně.