Boček pocházel z Brna-Tuřan a poslední měsíce prožil v jednom z brněnských domovů pro seniory. Bočkův skon potvrdil ČTK vedoucí oddělení komunikace generálního štábu Ivo Zelinka s odkazem na informace od Bočkovy rodiny.

„Generál Boček bojoval za to, aby naše země byla demokratická, svobodná a nezávislá. Ať odpočívá v pokoji,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Podle prezidenta Petra Pavla prožil Boček obdivuhodný život a stal se legendou a příkladem pro mnohé. Úctu i vděk vyjádřili Bočkovi mnozí čeští politici a armádní činitelé.

Podle náčelníka generálního štábu armády Karla Řehky byl Boček nejen hrdinou československého letectva druhé světové války a inspirací pro piloty. „Byl to nesmírně vřelý a do poslední chvíle vitální člověk,“ upozornil.

Brněnští a jihomoravští politici vzpomínají na obohacující setkání s válečným veteránem. „Velmi si vážím toho, že jsem ho mohla osobně poznat a jsem přesvědčená, že v té jeho poslední, andělské peruti mu kamarádi z RAF drží čestné místo,“ řekla primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS).

Ještě v únoru přijímal Boček gratulanty ke 100. narozeninám. Tehdy řekl, že je spokojený a že z dlouhého života nejraději vzpomíná právě na Británii. „Tam bylo dobře. Ty spitfiry, to byly perfektní mašiny. Nebylo to náročný, bylo to moc dobrý,“ uvedl Boček.

Vysoká vyznamenání 

Z nacisty obsazeného Československa odešel Boček v 16 letech. Zúčastnil se bojů o Francii, poté v Británii vstoupil do RAF, kde působil jako mechanik. Letecký výcvik absolvoval v Kanadě a od roku 1944 se v řadách československé 310. stíhací perutě v britském letectvu na spitfirech účastnil vzdušných bojů. Brzy po válce odešel do civilu, pracoval jako mechanik a soustružník.

Po listopadu 1989 se dočkal opakovaného povýšení a vysokých vyznamenání. V létě 2016 se ještě jednou v Británii vrátil za knipl stíhačky, se kterou se v Británii účastnil bojů proti nacistickému Německu.

František Fajtl ve stíhacím La-5 na frontě SNP a na východě 1944-1945
Létal na dvou frontách, přežil sestřel. Před 110 lety se narodil František Fajtl

Českoslovenští letci nemohli po Mnichovu a následné německé okupaci ukázat pilotní umění ani odhodlání bránit vlast. Mnozí z nich ale už na podzim 1939 odešli do zahraničí a v leteckých bojích nad Polskem a Francií předvedli své schopnosti. Po kolapsu francouzské armády se stovky z nich dostaly do Británie, kde dostali příležitost zapojit se opět do boje v řadách RAF.

Získali tam zásluhy, respekt a uznání, kterého se jim pak nedostávalo v Československu za komunistické totality.