Smoljak byl se Zdeňkem Svěrákem zakladatelem tohoto divadla, pro něž společně napsali mnoho divadelních her. Byli také autory několika celovečerních filmů.

Smoljak zemřel po dlouhé nemoci ve tři hodiny ráno v kladenské nemocnici. "Je to jen pár hodin, co Láďa zemřel. Člověk si ještě ani neuvědomí, jaká ta ztráta je, ale vím, že veliká," řekl Zdeněk Svěrák.

Svěráka se Smoljakem pojilo dlouholeté přátelství a umělecká spolupráce. Koncem šedesátých let spolu s Jiřím Šebánkem a jazzmanem Karlem Velebným stáli u zrodu fiktivní postavy zneuznaného českého génia Járy Cimrmana.

Postavu zapomínaného ale nezapomenutelného polyhistora přenesl vystudovaný učitel matematiky a fyziky Smoljak v roce 1982 i na filmové plátno v komedii Jára Cimrman, ležící, spící. Další hra dvojice Smoljak-Svěrák se stala námětem snímku Rozpuštěný a vypuštěný.

Na jevišti hrál do posledního dechu

"Sice jsme se dohodli, že České nebe bude poslední cimrmanovskou hrou, kterou spolu napíšeme, ale přeci jen jsme hodlali být na jevišti déle. On to vydržel - hrál skutečně do posledního dechu," řekl v neděli Svěrák. "Naposledy stál v Českém nebi na jevišti 27. května - a pak se tam sám odebral. Doufám, že tam bude. Byl to kluk nesmírně čestný, už za tu svou pracovitost si zaslouží, aby ho tam vzali," dodal Svěrák, který je právě hostem mezinárodního filmového festivalu ve Zlíně. Smoljak měl podle něho v poslední době dechové potíže, vynechával proto při představení seminář, ale hru samotnou si nikdy nenechal ujít.

Když byl Svěrák za svým kolegou před několika dny naposledy v nemocnici, Smoljak mu řekl, že v poslední době zažil dvě velké radosti - vítězství českého hokejového týmu na mistrovství světa v Německu a to, jak dopadly volby.

Smoljak se podílel i na vzniku ankety Zlatý slavík

Jako herec se Smoljak, který se v 60. letech coby redaktor Mladého světa podílel na vzniku ankety Zlatý slavík, poprvé objevil na filmovém plátně ve snímku Oldřicha Lipského Jáchyme, hoď ho do stroje! (1974). Pro tuto komedii napsal spolu s Lipským a Svěrákem scénář. Hráli spolu i v dalším Lipského filmu podle jejich scénáře Marečku, podejte mi pero!

Z autorské dílny Smoljak - Svěrák pocházejí i komedie, z nichž některé Smoljak také režíroval. Snad nejvíce divákům utkvěl v paměti snímek o postrachu číšníků Vrchní, prchni (1980).

Vzhledem k úmrtí Ladislava Smoljaka zrušilo Divadlo Járy Cimrmana nedělní představení hry České nebe v Žižkovském divadle v Praze. Smoljak se měl ve čtvrtek 10. června zúčastnit křtu knihy Kuky se vrací podle nového filmu režiséra Jana Svěráka.

Ladislav Smoljak

Dařilo se mu v roli scenáristy, režiséra i herce, jeho nevšední humor oslovil mnohé. Bezpochyby nejvíce ale Ladislava Smoljaka proslavila postava geniálního všeuměla Járy Cimrmana. "Cimrmanovo" autorské divadlo, které založil se svým dlouholetým přítelem režisérem Zdeňkem Svěrákem, si vzala za své již třetí generace diváků. Ladislav Smoljak zemřel dnes ráno ve věku 78 let.

Považoval se za tvůrce humoru a se svým životním "údělem" byl prý více než spokojen. "I když je s humorným textem často perná práce, vždycky, když se na tomhle políčku něco urodí, je to pro toho, kdo zasel, velká radost," popsal své pocity v jednom z rozhovorů. Svůj humor nejvíce uplatnil v již legendárním Divadle Járy Cimrmana, pro které spolu se Svěrákem napsali 15 divadelních her.

Postava zneuznaného českého génia provázela Smoljaka celým jeho uměleckým životem. Hry pro Divadlo Járy Cimrmana se prý nerodily snadno, o to větší ale měly divácký úspěch. Od svého vzniku v roce 1966 divadlo odehrálo téměř 12.000 představení. Jen poslední hra nazvaná České nebe, kterou oba autoři avizovali jako poslední, měla za půl roku od premiéry na svém kontě na 150 repríz. Dvojici Svěrák - Smoljak se také úspěšně podařilo převést postavu Járy Cimrmana na filmové plátno.

Ladislav Smoljak se narodil v Praze 9. prosince 1931 a touhu stát se režisérem měl prý v sobě již od mládí. Na DAMU ho ale po maturitě nepřijali, a to ho na nějaký čas od umění vzdálilo. Vystudoval matematiku a fyziku a několik let se věnoval učitelskému povolání. Osudné bylo jeho setkání se Zdeňkem Svěrákem, které ho nakonec přivedlo k vysněnému povolání.

Ještě před tím, než se ze Smoljaka, který se v šedesátých letech coby redaktor Mladého světa podílel na vzniku ankety Zlatý slavík, stal režisér a autor, vyzkoušel si roli herce. Poprvé stál před kamerou v roce 1968 ve filmu Zločin v šantánu a o dva roky později si zahrál ve filmu Pane, vy jste vdova.

Do povědomí široké veřejnosti se zapsal komedií Jáchyme, hoď ho do stroje (1974), pro kterou napsal spolu s Oldřichem Lipským a Zdeňkem Svěrákem scénář.

V dalším Lipského filmu Marečku, podejte mi pero! (1976) natočeném rovněž podle Smoljakova a Svěrákova scénáře vytvořil spolu se Svěrákem nezapomenutelnou dvojici někdejších "študáků" v dospělé podobě Tučka a Šlajse. Úsloví z tohoto snímku se stala stejně proslulá - jako ta ze študáckých komedií Martina Friče a Jaroslava Žáka.

Mnozí také zavzpomínají na jiné skvělé filmové komedie z autorské dílny Smoljak - Svěrák, z nichž některé Smoljak i režíroval. Snad nejvíce divákům utkvěl v paměti snímek o postrachu číšníků Vrchní, prchni (1980), který si za svůj kultovní film svého času zvolili i majitelé tříkolového vozítka velorex.

Před 12 lety Smoljak založil prý "z nadbytku energie" vlastní divadelní spolek Studio Jára, které později přejmenoval na Studio Láďa. I pro nové divadelní uskupení napsal známý cimrmanolog několik her, na rozdíl od Divadla Járy Cimrmana, v nich ale počítal i s ženskými rolemi. "Ženy, notabene dívky, na divadlo patří," vzkazoval tak Svěrákovi, který si vystačil s mužskými představiteli.

Všechny hry autorské trojice Cimrman - Smoljak - Svěrák vyšly také knižně. "Odkaz" velikána Járy šířili Svěrák se Smoljakem i v zahraničí, když mu například před časem odhalili pamětní desku na české ambasádě v Londýně.