Politickou kariéru začal Jakeš již v roce 1945, kdy se stal členem Komunistické strany Československa. Na počátku padesátých let byl předsedou jednotného národního výboru ve Zlíně (tehdejším Gottwaldově) a následující tři roky pak jako tajemník UV KSČ pro ideologii, kulturu a mezinárodní vztahy.

Působil také jako náměstek ministra vnitra či člen a později předseda Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 odletěl vyjednávat do Moskvy. Do předsednictva ÚV KSČ byl jmenován poprvé v roce 1981 a o šest let později se stal jeho generálním tajemníkem, tedy nejvlivnějším mužem tehdejšího režimu.

V listopadu loňského roku zahájila policie stíhání Jakeše kvůli používání střelných zbraní na hranicích:

Jakeše proslavil především jeho projev ze 17. července 1989 v Červeném Hrádku, který se stal terčem posměchu. Jeho věty postrádaly logiku podle odborníků byl jedním ze siginálů, že vládnoucí režim ztrácí sílu.

V čele ÚV KSČ skončil Jakeš teprve po listopadových událostí 89. roku a v prosinci téhož roku byl vyloučen z komunistické strany. „Plně odmítám politickou odpovědnost za události 17. listopadu 1989, neboť politické rozhodnutí znělo, aby pořádkové síly proti účastníkům demonstrace nezasahovaly. Jakékoliv jiné tvrzení je nepravdivé a sleduje politické záměry,“ prohlásil tehdy.

Podle televize CNN Prima News Jakešovo okolí úmrtí bývalého komunistického funkcionáře tajilo. Jeho pohřeb se uskutečnil v úterý v motolském krematoriu.

Projev Miloše Jakeše v Červeném hrádku:

Zdroj: Youtube