Lom sloužil v Británii jako radista u 311. československé bombardovací perutě. Vzhledem ke svému mládí se do bojů zapojil až na konci války. "V osobě generála Tomáše Loma přišla naše země o jednoho z posledních veteránů RAF. Čest jeho památce a upřímnou soustrast pozůstalým," napsal na twitteru Metnar.

Lomovi loni v květnu udělil prezident Miloš Zeman pamětní list k výročí osvobození Československa, letec jej ale vrátil. Zdůvodnil to tím, že Zeman se chová vlastizrádně ve prospěch protivníků České republiky. Lom tehdy ČTK řekl, že byl vychován v duchu masarykovské tradice, aby bojoval za Československo a za pravdu, a vadí mu, že Zeman "podlézá" Číně a Rusku. Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček uvedl, že pamětní list je vyjádřením úcty prezidenta veteránům a že Lom prezidentovi křivdí.

Tomáš Lom byl jedním z mála ještě žijících Čechoslováků, kteří zažili bitvu o Británii v řadách RAF. Narodil se 1. srpna 1924 jako Tomáš Löwenstein do židovské rodiny v Praze. Jeho otec byl oční lékař, matka Elfrída zemřela rok po Tomášově narození. Na konci třicátých let velká část rodiny Löwensteinových přesídlila do Británie, kde našli útočiště před nacistickým pronásledováním Židů, popisuje jeho životní příběh projekt Paměť národa.

Lom v Anglii dostudoval školu a složil maturitní zkoušku. Na podzim roku 1940 nastoupil na přírodovědeckou fakultu univerzity v Glasgow. V roce 1942, to měl krátce po 18. narozeninách, vstoupil do armády a v roce 1944 absolvoval výcvik radiooperátorů a palubních střelců. Poté nastoupil službu u 311. československé perutě RAF, později byl převelen k výcvikové jednotce 111. OTU Nassau na Bahamských ostrovech.

Po válce se Tomáš Lom vrátil do Prahy, kde vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy. Celý život pracoval pro Výzkumný ústav vakuové elektrotechniky v rámci podniku Tesla.

Působení v britském Královském letectvu je významnou kapitolou v historii české a československé armády. V RAF postupně vznikly jedna bombardovací a tři československé stíhací perutě. Leteckými jednotkami na Západě prošlo dva a půl tisíce Čechoslováků, ať už jako létající či pozemní personál. Přes pět stovek jich přišlo o život.