"Téměř do posledních dnů života byla zvána jako poutavá vypravěčka na mnoho besed v Česku, v Evropě, ale i v USA a v Kanadě," uvedl Lauermann. Na základě rozhovorů s ní sepsal knihu vzpomínek, vydaných v roce 2014 pod názvem "Přepsali se, tak jsem tady. Příběh Dagmar Lieblové". Název knihy odráží náhodu, díky které internaci v nacistickém koncentračním táboře v Osvětimi přežila.

Tehdy patnáctiletá Lieblová byla totiž úřední chybou označena za starší a z táboru smrti se dostala na práce v Německu. V osvětimském táboře přišla o celou rodinu. "Z příbuzných zůstala naživu jediná moje sestřenice," vzpomínala v lednu 2015 v rozhovoru s ČTK.

V Hamburku byla nasazena na odklízení trosek nebo kopání protitankového příkopu kolem města. Svobody se dočkala v koncentračním táboře Bergen-Belsen, který 15. dubna 1945 osvobodili britští vojáci.

Po návratu domů a léčbě tuberkulózy si dodělala maturitu a vystudovala němčinu a češtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Působila jako učitelka na mnoha školách a mimo jiné také na katedře překladatelství a tlumočnictví na Univerzitě Karlově v Praze.

"Zásadním způsobem se zasadila o to, aby byla důstojným způsobem uchována památka těch, kteří zahynuli během Šoa a celý život se snažila aktivně spolupůsobit při výchově nové generace Evropanů k toleranci, proti rasismu, antisemitismu a xenofobii," uvedl Lauermann. Za toto své úsilí o rozvoj demokracie a humanity byla v roce 2011 vyznamenána řádem TGM.