Vystudovaná farmaceutka pracovala v několika podkrkonošských lékárnách, kde si vyslechla řadu osudů, z kterých pak vytvářela své knihy plné příběhů. Její díla byla pověstná tím, že se snažila uchovávat místní nářečí.

„Shodou okolností jsem bydlel přímo v lékárně, takže vzpomínek na ni mám mnoho, potkávali jsme se často. Byla velice milá, ve Vrchlabí oblíbená svojí skromností, způsobem, jakým žila," zavzpomínal místostarosta města Alfred Plašil s tím, že na radě města se s radními budou domlouvat, jakým způsobem uctí její památku. „Čestným občanem se již stala za svého života," dodal.

Autorkou scénáře k populárním Krkonošským pohádkám je ale Božena Šimková, která ovšem za kritiku vpádu okupačních vojsk v roce 1968 nesměla otevřeně publikovat. Kubátová však byla autorkou postavy Trautenberka, je uváděna i jako autorka námětu pohádek.

Dokladem oblíbenosti Kubátové v Krkonoších je například to, že před pěti lety byla otevřena „její" pohádková stezka Malou Úpou. Sedmnáct kilometrů dlouhou trasu vedoucí klidnou horskou lokalitou lemují příjemná zastavení. Je jich deset a na každém návštěvníci najdou v plném znění na dřevěném podkladu ve čtyřech jazykových mutacích jednu z jejích pohádek.

Kubátová byla autorkou několika desítek knih, převážně pohádkových. Spolupracovala mimo jiné také s Českým rozhlasem, podílela se na mnoha folklórních pořadech. Její matkou byla spisovatelka Amálie Kutinová.