Na političku formátu Margaret Thatcherové nebo Angely Merkelové Česká republika stále čeká. Na letošních kandidátkách do sněmovny ale nenajdeme ani ženu typově blízkou Petře Buzkové, která byla na přelomu tisíciletí hvězdou sociální demokracie.
„Opravdu stále platí, že stranické prostředí je ženám nepřátelské a ničí je,“ řekl Deníku významný představitel ČSSD. A jedna z jejích političek doplnila, že přes stranické kvóty není lehké prodrat se na první tři místa. A když už se to podaří, pánská společnost ženy jako jedničky vyšle do Karlovarského nebo Libereckého kraje, kde je vzhledem k velikosti kraje zapotřebí získat daleko víc hlasů. Potvrzuje to fakt, že v Libereckém kraji do čela kandidátky postavilo ženu devět stran. Celkově kandiduje 28,6 procenta všech uchazečů o poslanecké mandáty, což je o 1,7 procenta víc než před čtyřmi lety. Z analýzy organizace Fórum 50 % vyplývá, že u hnutí ANO, ČSSD a KSČM se podíl žen na volitelných místech zvýšil. Největší počet lídryň – pět – mají Starostové a nezávislí, se čtyřmi je následují ANO a Zelení.
Ředitelka Fóra 50 % Jana Smiggels Kavková řekla Deníku, že česká politika je výrazně mužský svět: „Ve volbách se žádná změna neodehraje, ačkoliv ženy se nezajímají o politiku méně než muži, chodí k volbám víc než muži, stejně sledují politické zpravodajství a jediný rozdíl je v tom, že samy sebe podceňují.“
Dodává, že spousta žen aspirovala na nějakou pozici, aby se nakonec před ně dostalo deset mužů, protože byli něčí bratranci, švagři, kamarádi. „V politice hrají roli neformální procesy. To, s kým chodíte na golf, je důležitější, než že za sebou máte slušnou kariéru. Když neznáte ve straně správné lidi, máte smůlu,“ míní Smiggels Kavková.
Metropole je doménou mužů. Platí to i pro ČSSD, která má kvóty
Co nejvíc působí na voliče? Charisma celostátního lídra, propracovaný program, splněné sliby z minulého období, nebo podoba kandidátek? Za jednoznačné odpovědi na tyto otázky by politické strany daly majlant. Jisté je, že mezi lákadla nepočítají ženský půvab.
Favorité letošních voleb totiž postavili do čela své pražské kandidátky jen dvě ženy. ODS reprezentuje výrazná poslankyně a starostka Prahy 2 Jana Černochová, komunisty poslankyně Marta Semelová. Ani jedna se však v politice neprezentuje jako nositelka typicky ženských témat. Zatímco Černochová prosazuje držení zbraní a posilování obranyschopnosti země, Semelová na sebe poutá pozornost coby zarytá obhájkyně komunistického režimu.
K nepřehlédnutelným ženským tvářím lze připočítat poslankyni TOP 09 Markétu Pekarovou Adamovou, která bude voliče přesvědčovat z 2. místa. Je zároveň místopředsedkyní strany a společně s Dominikem Ferim cílí na mladé voliče.
Piráti, u nichž by se dalo předpokládat silné ženské zastoupení, sice nemají žádnou celostátní ženskou jedničku, ale v hlavním městě je zastupují hned tři zajímavé ženy, dvojkou je expertka na životní prostředí, zastupitelka Prahy 9 Dana Balcarová, čtyřkou překladatelka a zastupitelka v Praze 10 Olga Richterová. A z desátého místa kandiduje manželka šéfa strany Ivana Bartoše Lydie, vzděláním knihovnice, byť v životopisu jejího muže najdete tuto charakteristiku: „Je ženatý s Lydií Frankou – členkou Pirátské strany a kněžkou chaosu.“
Tradičně nejvyšší, tedy padesátiprocentní zastoupení, mají Zelení. Do 10. místa mají pět žen, z toho dvojku a čtyřku. Naopak u sociálních demokratů, kteří poprvé ve sněmovních volbách uplatňují genderové kvóty, jsou v první desítce dvě ženy, z toho v první pětce jen na třetím místě Lenka Teska Arnoštová, náměstkyně ministra zdravotnictví. A zrovna kvůli ní byly ve straně velké rozbroje, když původně měla obsadit až páté místo, byť se výměnou za lepší umístění vzdala kandidatury na místopředsedkyni ČSSD. Autorka výzkumu o podílu žen na kandidátkách Veronika Šprincová přesto sociální demokraty za odvahu ke kvótám chválí: „Tentokrát nejen dodrželi 40procentní podíl jako v krajských volbách, ale dali ženy na volitelné pozice. Zlepšilo se to též u ANO, KSČM a lidovců, kteří chtějí dokázat, že to dokážou i bez kvót.“