Rozsudku předcházel odborný posudek pediatra Pavla Mokroše. „Když je jediný projev života tep novorozence, je těžké to pro laika poznat. V případě jakýchkoli pochybností je ale povinen začít s resuscitací a zavolat záchranáře," poznamenal Mokroš.

Podle něj žena neprojevila žádnou snahu dítě oživit, když zjistila, že se nehýbe a nedýchá. „Nepodívala se dokonce ani, jestli je to holčička nebo chlapeček," dodal Mokroš s tím, že největší chybou bylo, že žena přestřihla pupeční šňůru, kterou poté ale nepodvázala. „V současnosti je trend nechat nejdřív pupeční šňůru neporušenou a přestřihnout ji až po deseti minutách, kdy cévy v ní už odumřou. Když se to ale udělá dřív, dochází k vykrvácení dítěte," vysvětlil Mokroš.

Panika nebo pokus o vraždu?

Státní zástupkyně Iveta Eichlerová chtěla případ posuzovat jako vraždu ve stádiu pokusu a požadovala výjimečný trest. „S dítětem naložila zcela chladnokrevně, což potvrdili všichni předvolaní znalci. Ti také řekli, že porod byl jinak bezproblémový a její psychika byla v pořádku. Zmatkovala, ale dítěti mohla pomoci i tak," zdůvodnila Eichlerová. Zároveň dodala, že Valentová neměla pro dítě nic připravené, o domácím porodu neměla potřebné informace a vůbec nepočítala s tím, že by dítě mohlo žít. „Její chování bylo účelové, připravované, chtěla se dítěte jen zbavit. Nevěděla totiž, čí dítě je, a nechtěla ohrozit svůj současný vztah s novým mužem," řekla Eichlerová.

Předseda senátu Petr Jirsa ale měl na celou tragédii jiný názor. „Obžaloba nepředložila žádný přímý důkaz," zdůvodnil Jirsa. Valentová podle něj pouze zpanikařila a udělala chybu, nechtěla dítě zabít. „Člověk může být jakkoli inteligentní, ale v nebezpečí není schopný tuto svojí inteligenci využít. Obžalovaná navíc mohla říct, že první pomoc novorozenci poskytla. Neudělala to a vypovídala tak, jak se situace odehrála," zakončil Jirsa. „Případ se nikdy neměl dostat před soud, jsem ráda, že spravedlnost zvítězila," zakončila obhájkyně Hana Rámešová. Eichlerová se proti rozsudku okamžitě odvolala.

MONIKA KRYLOVÁ