Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová nedávno oznámila, že za rok už nebude obhajovat svůj mandát. Není to ale podle ní důkaz toho, že se se slušností nedá uspět. „Dají se s ní vyhrát volby, vykonávat mandát a zůstat při tom nejdůvěryhodnějším politikem,“ řekla. Zároveň je ovšem fakt, že se stala terčem slovních útoků. Často i proto, že je žena. Loni třeba poslanec a místopředseda opozičního Smeru Luboš Blaha hecoval příznivce na mítinku v Nitře, že je „americká…“ a dav opakovaně dodával „ku*va“. 

Eva Jiřičná dokončila i řadu dalších projektů, mimo jiné hotely, univerzitní budovy, kongresová centra. Zmiňme například autobusový terminál Canada Water v Londýně, Victoria & Albert Museum (velký vstup a recepci) či knihovnu v Leicesteru.
Bezdětnost jsem si nevybrala, říká slavná architektka Eva Jiřičná

K urážkám žen v politice se i známé osobnosti občas uchýlí i v Česku „Nevolte šílené krávy do Senátu,“ napsal například před loňskými senátními volbami někdejší novinář Tomáš Etzler ve svém tweetu pojednávajícím o později zvolené opoziční senátorce Janě Zwyrtek Hamplové (nestr.). Ta byla jako advokátka s více jak dvacetiletou praxí podle svých slov zvyklá na civilizovanou komunikaci. To, co zažila při kandidatuře i po zvolení, ji šokovalo, protože útoků od některých mužů byly stovky. „Jako by se úcta muže k ženě jejím vstupem do politiky mohla zmačkat a zahodit,“ sdělila Deníku.

Podle pirátské místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olgy Richterové bývají častým tématem útoků na ženy děti. „Když je politička má, okolí jí vyčítá, že je špatná matka. Když je nemá, slýchá zase, že je kariéristka,“ přiblížila Deníku.

Ve víru bariér

Když je žena v politice vnímaná jako pohledná, slýchá podle ní zase, že je v dané pozici jen kvůli kráse. Když ji naopak okolí vidí jako méně atraktivní, vpaluje jí, že si funkcí něco kompenzuje. „Pokud se nebojí ozvat, snaží se ji mnozí škatulkovat jako nepříjemnou hysterku. Pokud je tichá, zase ji kritizují za to, že je nevýrazná,“ doplnila Richterová.

Ženám ve veřejných funkcích chodí také výhrůžky znásilněním či nevyžádané nabídky sexu.

Zažívá to třeba brazilská levicová politička a novinářka Manuela d'Ávila. „Nekandidovala jsem na Miss Brazílie, chci být hodnocena za svou práci,“ zdůraznila. O chování k ženám v politice napsala i knihu.

Podle ředitelky Fóra 50 % Veroniky Šprincové se s nějakou formou násilí setkalo více než osmdesát procent respondentek průzkumu Meziparlamentní unie. „A to z řad poslankyň napříč Evropou,“ přiblížila. Ve Velké Británii, Francii, Německu, Rakousku, Švýcarsku či zaoceánských Spojených státech amerických a Kanadě proto mapují situaci a v jednacích řádech zákonodárných sborů nastavují proti takovým faulům pravidla.

Evropští komisaři dokonce navrhli legislativu k prevenci a ochraně před nenávistnými projevy. „Je na členských státech, aby spolu s Evropským parlamentem dojednaly konečnou podobu návrhu,“ podotkla vedoucí Zastoupení Evropské komise v České republice Monika Ladmanová.

Zaměstnavatelé budou muset už brzy prozradit průměrné příjmy pracovníků. Hovoří o tom nová směrnice, kterou schválila Rada EU. Ilustrační snímek
Beru stejně jako kolega? Zaměstnavatelé budou muset prozradit příjmy pracovníků

Poslankyně či senátorky se potýkají i s praktickými bariérami. Mnohdy na nich leží péče o domácnost, přitom musí nečekaně jednat do noci. U „přespolních“ vstupuje do hry i dojíždění. Část českých poslankyň, v čele s Martinou Ochodnickou, Marií Jílkovou a Lucií Potůčkovou (zvolenými na kandidátce SPOLU), proto založila Iniciativu za přívětivější podmínky jednání Poslanecké sněmovny. Chtějí například, aby bylo možné více předvídat mimořádné schůze.

Téma zvedá i bývalá kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová. „Rovnost šancí a příležitostí bez ohledu na to, kým jsme, odkud pocházíme či koho milujeme, byly pro mě jedním z hlavních témat už v prezidentské kampani. Zacyklená veřejná debata o základních tématech, ve kterých nám ujíždí celý svět, je pro mě důvodem, proč zůstávám ve veřejném životě a zvažuji další politické působení,“ reagovala pro Deník.

ANKETA: Vnímáte jiné chování vůči ženám ve vysoké politice?

Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), předsedkyně Poslanecké sněmovny

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová Markéta Pekarová AdamováZdroj: Deník/Radek CihlaAčkoliv se atmosféra ve společnosti postupně přece jen mění k lepšímu, stále ještě jsme bohužel svědky odlišného přístupu k mužům a ženám (nejen) ve vysoké politice. Před letošní přímou volbou prezidenta jsem v rozhovorech opakovaně dostávala otázku, zda jsme jako společnost připraveni na možnost, že by v čele naší země mohla poprvé stanout prezidentka. Ta otázka sama o sobě typicky prozrazuje některé hluboce zakořeněné stereotypy a přetrvávající předsudky. V souvislosti s tím mě proto vždy s pobavením napadalo, jak konkrétně by se asi podle tazatelů měla společnost na ženu v nejvyšší ústavní funkci „připravovat“? Nerada bych to ovšem zlehčovala. Zkušenosti žen v politice jsou až příliš často všechno, jen ne úsměvné. To byl koneckonců jeden z důvodů, proč se Zuzana Čaputová rozhodla neobhajovat svůj prezidentský mandát. I já ze své zkušenosti vím, že to, co si vůči političkám lidé občas dovolují, dokáže být zraňující a nesmírně demotivující.

Klienti denního stacionáře ve středisku Diakonie v pražských Stodůlkách, jehož součástí je i domov Daniela.
Stejná práce, jiná mzda. Sestry v neziskovkách berou až o šestnáct tisíc méně

Alena Schillerová, předsedkyně poslaneckého klubu ANO

Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová.Alena SchillerováZdroj: Deník/Martin DivíšekPolitika opravdu není procházkou růžovým sadem, kde vás budou velebit a zasypávat poděkováním. Je to velmi tvrdé řemeslo, které je ale ve své náročnosti spravedlivé k oběma pohlavím. Ženy to mají ještě trochu jiné v tom, že jsou více hodnoceny prostřednictvím svého vzhledu. Za službu veřejnosti a publicitu se ale zkrátka platí. V případě mužů i žen je, podle mého názoru, jediným receptem zatnout zuby a pracovat, nebo se jít věnovat něčemu klidnějšímu.

Danuše Nerudová, ekonomka a bývalá kandidátka na prezidentku

Danuše Nerudová. Prezidentská kandidátka na Valašsku besedovala s voliči v Horní Lidči. Zaplnila nové kulturní centrum Trezor přírody, zahrála jí cimbálka.Danuše NerudováZdroj: Deník/Přemysl SpěvákNaše země se loni propadla v žebříčku rovných příležitosti o neuvěřitelných 25 míst na 101. pozici ze 140 zemí. V Evropě jsme na předposledním místě za Maďarskem a jen těsně před Kyprem. Nejméně rovné příležitosti u nás mají ženy v politickém životě a veřejné oblasti, kde jsou před námi i země jako Čad, Kyrgyzstán, Mauricius, Benin či Lesotho. Patří nám 108. místo. Jsme na 130. místě v žebříčku zemí podle počtu žen v ministerských pozicích, navíc patříme ke státům, které nikdy neměly ve funkci hlavy státu ženu. Ptá se někdo politiků, jak budou zvládat své otcovské povinnosti, proč nemají děti, nebo je bude někdo posílat k plotně či řešit, že měli malou košili a byli špatně oholení? Když se jako politička nebráníte útokům, jste slabá. Ale muž ve stejné situaci je nad věcí. Když se začnete (jako ministryně Černochová) bránit, jste označeny za emotivní hysterku. Stejná reakce muže je považována za sílu a „chlapáctví“.

Kateřina Konečná (KSČM), poslankyně Evropského parlamentu

Kateřina KonečnáKateřina KonečnáZdroj: Deník/Zdeněk HejdukObecně máme v naší společnosti co se týče přístupu k ženám stále na čem pracovat. Pro ženy, které jsou veřejně aktivní, je situace pochopitelně ještě horší. Je známa řada případů například televizních moderátorek či třeba hereček, které se dostaly do nepříjemných situací. Jen proto, že jsou ženy a jsou vidět. Já osobně se s tím potýkám spíše na sociálních sítích. Mluvím o urážkách či jednání bez špetky respektu, které nemají vůbec žádný politický obsah. Osobně je to lepší, mám štěstí spíše na milé lidi během debat s občany v kulturácích či na náměstích, ale i v osobním životě.

Přítelkyně Pavlína Pořízková a Martina Formanová.
Můj život začíná znovu, říká první slavná česká topmodelka Pavlína Pořízková

Olga Richterová (Piráti), místopředsedkyně Poslanecké sněmovny

Olga Richterová, sestra Mikuláše FerjenčíkaOlga RichterováZdroj: ČTK/Deml OndřejBývá zpochybňováno, že ženy patří do veřejného života a mají dostatečné schopnosti pro politickou činnost. Vnímám to vůči řadě kolegyň z komunálních zastupitelstev nebo jinak veřejně činných žen. To všechno pochopitelně možné zájemkyně o veřejné angažmá odrazuje. Pak tu máme hledisko různých útoků, osobních, na sociálních sítích. Na vás i na vaši rodinu. Různé stereotypy podporují i některá média a novináři, viz třeba otázky „a jak to zvládáte s dětmi“, které mužům většinou nikdo nepokládá. Podobného jednání se vůči ženám dopouštějí i ženy. Třeba vám „popřejí“, ať vás někdo znásilní. Ovšem je to spíš součást nenávistných komentářů na sociálních sítích než běžného chování tváří v tvář. Napříč společností by mělo být běžné jednat s druhými s respektem, úctou, slušně a ohleduplně. Vše shrnuje pravidlo „nedělej druhým to, co bys nechtěl, aby dělali oni tobě“.

Jana Zwyrtek Hamplová (nestr.), senátorka

Senátorka Jana Zwyrtek HamplováJana Zwyrtek HamplováZdroj: Deník/Dominik PuhludkaOdvážné ženy s názorem muže, včetně novinářů, dráždí a provokují, a proto si k nim často dovolí víc, než by si dovolili k politikům mužům. Vědí, že jsme zranitelnější tím, že jim nemůžeme oplatit stejnou mincí. Důsledkem toho bude, že kvalitní lidé, zejména ženy, kteří požívají úcty ve své profesi a něco skutečně umí, do politiky nepůjdou. Nechtějí kvůli zakomplexovaným lidem ztratit svou důstojnost. Je to škoda pro tento stát. Kdybych neměla tvrdou školu kdysi z komunální politiky, mediální lynč bych asi nevydržela. Rádoby novináři neví, co mám za sebou. Třeba to, že jsem kdysi čelila tak závažným výhrůžkám, až mě musela hlídat policie. Vážím si mužů, co jsou opravdu chlapi, a vědí, že vedle ženy, která ví, co chce, mohou jen získat. Třeba i ve věcné diskuzi o jiných názorech. Jen v diskuzi totiž vznikají ta nejlepší řešení, diktát jediné pravdy vede do pekel. Toho jsme momentálně bohužel svědky.