Odvolávají se na odbornou studii, kterou zadalo, ale dosud nezveřejnilo, ministerstvo zemědělství.

„V lese prostě může žít pouze tolik zvěře, kolik uživí. Jinak přemnožení jeleni a srnci masově spásají mladé stromky. Účinně tak brání návratu listnáčů, které je nezbytné kvůli ozdravění našich lesů. Krušné hory jsou ilustrativní příklad – a to ještě ne ten nejhorší,“ vysvětluje lesní ekolog Jaromír Bláha.
Hnutí DUHA dále upozorňuje, že myslivci nadměrnou populaci udržují záměrně. Umožňuje jim totiž vKrušných horách každoročně střílet asi čtyřikrát více zvířat, než by mohli, pokud by dodržovali stavy dovolené zákonem.

Že přemnožená zvěř plošně spásá mladé stromky, odborníci a lesníci připomínají už řadu let. Nová studie měla na příkladu jedné vybrané oblasti podrobně přepočítat škody, které přemnožení jeleni způsobují. Sestavil ji státní Ústav pro hospodářskou úpravu lesa (ÚHÚL) na objednávku ministerstva zemědělství. Výsledky jsou více než zarážející.

Jeleni spásají stromky

Více než čtvrtina (28 %) vysázených mladých stromků vKrušných horách je spasena nebo poškozena okusem. Poškození jeřábů dokonce činí 100 %.
Stromky, které mají štěstí a dokáží trochu odrůst, jeleni dále poškozují loupáním a ohryzáváním kůry: takto je vKrušných horách poškozeno dalších 34 % mladších stromů. V poškozenýchmístech proniká do kmenů hniloba, takže stromy posléze umírají.

Potenciální přirozený počet jelenů vKrušných horách by měl být asi 700 kusů. Maximálně přípustný (tzv. normovaný) stav podle zákona činí 1200 zvířat. Ale myslivci vroce 2005 uvedli, že vpohoří sečetli 3420 jelenů. Stejný rok jich však odstřelili 4440 kusů. A studie ÚHÚL spočetla skutečný stav na 6800 kusů: skoro desetinásobek počtu, který by vKrušných horách žil vpřírodních podmínkách.

„Dobře ovšem ukazuje, že takzvaná opatření, která ministerstvo zemědělství anoncovalo, vůbec kničemu nevedou. Nutná je – a výslovně to říká i studie ÚHÚL – změna legislativy, tedy mysliveckého zákona a vyhlášky. Kdyby pan ministr a ministerští úředníci museli miliardové škody platit ze svého a spasené stromky do lesů sami zase sázet, už by legislativa byla dávno na světě a neposlouchali bychom léta prázdných slibů,“ dodává Bláha.

Myslivci loví víc kusů než je povoleno

Myslivci vKrušných horách během posledních deseti let lovili asi 3500 jelenů ročně. Ovšem Hnutí DUHA spočetlo, že kdyby dodržovali přípustné stavy podle zákona, mohli by zastřelit jen 900 kusů za rok.

„Zvěř v období hojnosti potravy musí nabrat tukové zásoby, a to nejen kvůli energii, ale i proto, že z tuku v období mrazů získává vodu. Když je mráz, zvířata se nemají čeho napít, potoky jsou zamrzlé a sníh jíst neumějí. Pokud pak nedostanou dužnatou potravu (hlavně na konci zimního období), loupou kůru, aby se dostala na lýko,” vysvětluje Luděk Králíček z Českomoravské myslivecké společnosti.

„Vydatné krmení, oplocenky a nátěr kultur proti okusu. Tak jedině může vlastník pozemku, pokud nemá na svém pozemku vlastní honitbu a je odkázán na myslivce, svůj les ochránit,” uvádí Věry Petrové, předsedkyně Sdružení vlastníků honebních pozemků v ČR a členky Myslivecké rady ministra zemědělství ČR.

Studie vyčíslila aktuální poškození stromků vKrušných horách na více než 265 milionů korun. Náklady na ochranu před okusem odhaduje na dalších 59 milionů ročně a ztráty na dřevě ještě na dalších 38 milionů za rok. Podotkla přitom, že „odhad je velice střízlivý, reálná skutečnost bude pravděpodobně podstatně vyšší“. Hnutí DUHA přitom připomnělo, že škody na lesích jsou podstatně větší a závažnější než finanční důsledky.

Škoda za 265 milionů

Podle ekologické organizace kompetentní úředníci ministerstva a místních úřadů museli o porušování zákona a poškozování krušnohorských lesů vědět. Myslivecké statistiky totiž měli kdispozici.

Experti ÚHÚL ve studii podotýkají, že žádné dosavadní opatření „nevedlo a nevede kpožadovanému snížení“ nadměrných stavů zvířat. Doporučují mimo jiné změnu legislativy.

Na plošné poškození českých lesů přemnoženými jeleny, srnci a muflony upozornila už loni studie Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů. Zvěř podle ní spásáním poškodí 44 % mladých stromků a dokonce 60 % listnáčů nebo jedlí. Ani ji však ministerstvo zemědělství zatím nezveřejnilo. Vněkterých oblastech – například na severní Moravě a Českomoravské vrchovině – přitom působí zvěř ještě větší škody než vKrušných horách.