Jeseník a Jesenicko patří mezi hospodářsky a sociálně ohrožená území. Ostatně zčásti i proto si ho vláda vybrala ke svému nedávnému prvnímu výjezdnímu zasedání. A také proto, že leží na hranici Olomouckého a Moravskoslezského kraje, takže tu mohli prodiskutovat problémy obou regionů.

„Přijela k nám většina ministrů i pan premiér Petr Fiala. Jsem ráda, že jsme jim mohli na vlastní oči ukázat, jak se nám zde žije a jaké máme problémy,“ říká starostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová v budově radnice stojící netypicky přímo uprostřed historického náměstí.

Obec Krásná
Z periferie udělali vesnici roku. Neříkejte nám Sudety, vzkazují lidé z Krásné

První potíž nastává už v momentě, kdy se chce člověk do odlehlého pohraničního města uprostřed hor dostat. Musí vždy překonat několik horských sedel, takže cesta není zrovna nejkratší. Autem to z Olomouce i z Ostravy, tedy ze dvou nejbližších větších měst, trvá skoro dvě hodiny.

„Když sem za námi někdo míří na jednání, často nešťastně říká: My jsme bloudili! Tloukli jsme se sem nějakými okreskami přes Vamberk, Žamberk a Hanušovice. A já jim na to říkám: To jste nebloudili, to jste jeli správně,“ usmívá se Blišťanová.

Takto vypadá Masarykovo náměstí v Jeseníku v době dnes už proslulých Jesenických trhůTakto vypadá Masarykovo náměstí v Jeseníku v době dnes už proslulých Jesenických trhůZdroj: Se svolením Sudetikus

Mnoho autobusů tu už soukromé společnosti zrušily pro malou vytíženost, starostka by proto ráda posílila alespoň dopravu po železnici. Cesta přitom však není o moc lepší ani vlakem, který z hlavní železniční trati v Zábřehu na Moravě supí nahoru do Jeseníku hodinu a půl.

Pravda, krásnou kopcovitou trasou přes Ramzovou, nejvýše položenou rychlíkovou zastávku, nebo Horní Lipovou, kterou proslavil Jaroslav Rudiš coby stanici Bílý potok v sérii o výpravčím Aloisi Nebelovi.

Opilci vystřízliví

Jak těžko dostupný Jeseník je, ilustruje i jeden kuriózní problém. Občas tu řeší potíž s hlučnými podroušenými lidmi. A někdy musí, podobně jako jinde, zasahovat i strážníci. Nejbližší záchytka je ovšem až v Olomouci. Než tam opilce přes hory dovezou, vystřízliví natolik, že už je na stanici nevezmou, protože nemají potřebná dvě promile alkoholu.

Město také řeší svízelnou situaci ve zdravotnictví. „To je bolest asi celého pohraničí. Chybí lékaři, hlavně specialisti. Spousta nám jich odchází do důchodu a nevíme, kdo je nahradí,“ líčí starostka.

Starostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová se snaží do rozhodování o městě a do zdejšího dění vtáhnout i veřejnost.Starostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová se snaží do rozhodování o městě a do zdejšího dění vtáhnout i veřejnost.Zdroj: Deník/Zuzana Hronová

O situaci už mluvila i s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem. „Pořád přemýšlíme, jak tady doktory udržet, aspoň obvodního lékaře, pediatra a zubaře. Velmi aktivně se v této oblasti snažíme a stále něco vymýšlíme, jinak k nám do pohraničních hor nikoho neseženeme,“ říká Blišťanová.

Několik zubařských ordinací zůstalo neobsazených, nyní do jedné možná získají sedmdesátiletého zubaře z Ostravy, který chce na stará kolena pomoci svému rodnému městu. Neuroložka sem jezdí jednou týdně až z východočeské Chocně. Za dalšími specialisty se musí vyrážet do nemocnice v hodinu vzdáleném Šumperku.

Silvestr v Jeseníkách: Ski Aréna Karlov v Malé Morávce 31.12. 2022
VIDEO: Silvestr na horách? Takto vypadal poslední den roku v Jeseníkách

Rádi by tu jednou měli i mamograf, jako detašované pracovnice právě šumperské nemocnice. „Plno žen kontrolu odkládá, protože se jim až do Šumperka nechce, a pak už taky může být pozdě,“ vysvětluje starostka.

Jesenická radnice chce také zlepšit připojení k internetu. Jelikož tu není tolik pracovních příležitostí, rádi by umožnili místním bez problémů pracovat on-line. Jde o další cestu, jak zabránit odlivu obyvatel. Pokles jejich počtu se ale zatím zastavit nedaří.

Když to funguje v Mexiku

Město teď však alespoň částečně oživují mladí. Současní čtyřicátníci v Sudetech patří k první generaci, jejíž prarodiče se tu již narodili. Už to nejsou dosídlenci pohraničí a jejich potomci, ale lidé se vztahem k místu. Začíná se proto stávat, že mladí lidé, kteří odcházejí na studia do Olomouce, Brna či Ostravy, se z těchto velkých měst vrací do malého, trochu zapadlého Jeseníku prostě proto, že tu mají kořeny.

Jedním z navrátilců je i Martina Seidlerová. Ta pobývala na studiích v Olomouci, pak nějaký čas žila v Praze a potom dokonce v Mexiku. Nakonec se vrátila do Jeseníku a rozhodla se oživit zdejší náměstí. Před sedmi lety si na něm postavila stoleček s gulášovou polévkou na ochutnání. Viděla to její teta Hana Havlovičová a nechtěla tam nechat neteř stát tak samotnou, přinesla proto zrovna upečenou buchtu.

Komunitní osvětové společenství v červnu 2020 na společné fotce s generálem Petrem Pavlem, jehož iniciativa Spolu silnější jim pomohla financovat výrobu roušek a také psychologickou pomoc pro přetížené chebské zdravotníky.
Cheb bývalo město bez budoucnosti. Lidi za covidu naštval Babiš a začali jednat

Tak vznikl dnes velmi populární Restaurant Day, kterého se účastní spoustu místních se svými gastronomickými pochoutkami. Zanedlouho poté zase vzala Seidlerová svůj stoleček a donesla ho na náměstí, tentokrát na něm nabízela dědovy papriky.

„Mně to nepřišlo blbý. Věděla jsem, že to není divný a že to funguje. Zažila jsem podobné akce v Praze i Mexiku, tak proč by to nemělo fungovat v Jeseníku?" vypráví středoškolská učitelka angličtiny, když míjíme dnes už bytelné dřevěné stánky na náměstí.

Martina Seidlerová z občanského spolku Sudetikus nastartovala Jeseník několika společenskými akcemi. Brzy se k ní přidali další aktivní lidé.Martina Seidlerová z občanského spolku Sudetikus nastartovala Jeseník několika společenskými akcemi. Brzy se k ní přidali další aktivní lidé.Zdroj: Deník/Zuzana Hronová

K Martině se postupně přidali další dva aktivní lidé z Jeseníku, Barbora Hájková a Matěj Podhola, jenž se sem přistěhoval z městečka u Prahy. Založili spolek Sudetikus, jenž se chtěl zaměřit na oživování této části Sudet. Ten udělal z Jesenických trhů velkou událost pro místní i přespolní. Koná se desetkrát ročně a přijíždí sem spousta lidí i ze vzdálených obcí – za farmářskými potravinami, řemeslnickými výrobky a také za bohatým kulturním programem.

Spolek nyní čítá dvanáct členů a zaměřuje se na podporu lokálních potravin, místní ekonomiky, na oživování zajímavých prostor a také na kulturní a společenské akce ve městě.

Za klidem a přírodou

Dalším navrátilcem, je Lukáš Abt, kteří žil v Jeseníku od deseti let. V dětství se mu do ruky dostala mapa jesenických pramenů a začal je v krajině hledat. Zjistil, že mnohé jsou zanedbané a opomenuté, a tak později začal některé z nich upravovat. Zhruba čtyřicítka jím obnovených pramenů se nachází rozesety hluboko v lesích několik kilometrů za městem. „Většinu z nich si musí najít každý sám a může tak prožít radost z objevování,“ říká.

Desítky pramenů i s drobnými památníčky vystavěly na počest přírodního léčitele Vincenze Priessnitze jím vyléčení pacienti. „Priessnitz znovu objevil vodu a její léčivé účinky. I pro bohaté. Voda v jeho době totiž byla nápojem chudých, ostatní pili většinou ředěné víno,“ vysvětluje Abt.

Centrum městečka Velké Hamry.
Žít ve Velkých Hamrech býval horor. Radnice problém vyřešila chytře a lidsky

Sám dříve odešel studovat geologii do Brna a delší čas tam bydlel. Nakonec se ale do Jeseníku opět vrátil – za klidem a přírodou. Nyní je na volné noze, věnuje se vydávání knih o okolních horách a na živobytí si vydělává montážemi v zahraničí. Život na periferním maloměstě v horách mu spíš vyhovuje. „Díky tomu, že se klade stále větší důraz i na zdravý životní styl, se některé rodiny stěhují z velkého města právě sem. Život ve městě je sice snazší, ale pohraničí kupodivu nabízí mnohem větší pestrost a alternativu ke zrychlenému světu kladoucímu důraz na absolutní nasazení a efektivitu,“ líčí.

S občanským spolkem na rozvoj Jesenicka Sudetikus nyní chystá obnovu turistických stezek. Na snímku ukazuje značku ještě z doby Sudet.S občanským spolkem na rozvoj Jesenicka Sudetikus nyní chystá obnovu turistických stezek. Na snímku ukazuje značku ještě z doby Sudet.Zdroj: Deník/Zuzana Hronová

Rada mladších

Zatraktivnit žití v Jeseníku se vedení města snaží také zapojením místní mládeže. Aby mohla spolurozhodovat o tom, co jí ve městě chybí, co by tu přivítala a s čím by mohla pomoci. V roce 2018 tak vznikla Rada studentů složená ze zástupců všech jesenických středních a také devátých ročníků základních škol. Za jejím vznikem opět stála Martina Seidlerová, jež tehdy oslovila vedení škol, aby vyslaly své reprezentanty na první zasedání rady na radnici. Od té doby se teenageři scházejí se zástupci radnice pravidelně.

Z této spolupráce vznikl skatepark, open-air akce studentů pro studenty YesMajáles nebo stránky s nabídkami brigád. Jednají také o studentských slevách ve zdejších podnicích, sdílených kolech nebo o studentském prostoru pro odpočinek a zábavu. Do dalšího zasedání dostávají teenageři úkoly. Třeba teď mají obejít zdejší podniky a projednat, kdo by byl ochoten jim poskytnout slevu. Radnice nedávno svěřila Radě studentů také provozování instagramového účtu města.

Mladí často odcházejí z příhraničí i proto, že tu z jejich pohledu takzvaně chcípl pes nebo že tu neseženou práci. Kamil Kavka proto již pět let vytváří stránky PositivJE, v nichž v každodenními příspěvky ukazuje tento často podceňovaný region v pozitivním světle. „Snažím se otáčet myšlení lidí od je to tady strašné na je to tady fajn,“ vysvětluje.

Několik jeho zpráv ze začátku roku se například točilo kolem výrobce módního oblečení Woox, vyráběného právě v Jeseníku: „Petr Pavel tu sice nevyhrál, ale máme u něj protekci, kupuje zdejší flanelky,“ píše se v jedné ze zpráv. „Slovenská prezidentka dostala od nového českého prezidenta flanelku z Jeseníku,“ zní další. Kavka zároveň doufá, že nejznámější milovník flanelu brzy do regionu zavítá.

Moderní učení

Tématem, které v regionu rezonuje, je teď i vzdělávání. Do Jeseníku se totiž z velkých měst vracejí rodáci, kteří ve zdejším klidu chtějí založit rodinu. Ve velkoměstě okoukali alternativnější a kreativnější školky a rádi by je viděli i tady mezi horami. Poptávka sílí, a tak místní matky zřídily lesní školku, Montessori školku a školu.

Někteří moderní rodiče také touží po kroužcích založených více na předávání hodnot a přátelství než na výkonnosti a soutěžení. Proto vznikla organizace EduArt, u jejíhož zrodu stála Nika Liberdová s dalšími maminkami malých dětí. Kromě volnočasových aktivit se zaměřují i na vzdělávací programy a pořádání táborů se smysluplnou náplní. „Ať už jde o fotbal, tanec nebo divadlo, snažíme se to dělat na pohodu. Může tam chodit kdo chce a ať mu to jde, jak chce,“ vysvětluje Liberdová a po očku hlídá, aby se její dva malí synové nepřerazili o kamenné sošky žab u fontány Priessnitz.

Jeseníku, ale i dalším hospodářsky a sociálně ohroženým regionům, by podle Blišťanové pomohlo, kdyby se změnilo rozpočtové určení daní a městům zůstávalo na provoz a investice více peněz. Budoucnost vidí starostka pozitivně. „Kdo už někde zápustí kořeny, tomu se hůře odchází. Je fajn dát lidem důvod se sem vracet,“ říká.

Počet obyvatel v Jeseníku stále klesá

2022: 10 658
2021: 10 977
2020: 11 081
2019: 11 192
2018: 11 271
2017: 11 396
2016: 11 471
2015: 11 524
2014: 11 579
2013: 11 711

Další podrobná data zde (vzdělání, zaměstnanost, ekonomika, bydlení, životní prostředí, zdraví, kultura, obyvatelstvo, volby)