Byl jste jako dítě obézní?
Ano a jsem stále chronicky obézní. Dětská obezita nemusí být vidět na první pohled, ale laboratorní výsledky ji odhalí. Žádný obezitolog nebyl celý život štíhlý. Prakticky každý prošel fází obezity.

Ovlivnilo vás to natolik, že jste se rozhodl stát se dětským obezitolegem?
Určitě to byla jedna z velkých částí. Měl jsem štěstí, že tenkrát mě můj nadřízený vedl k tomu, abych se zajímal kromě pediatrie i o výživu.

A kdy už jde o ukazatele obezity?
U každého jednotlivce je to jiné. Nadváha je zvětšení tukové tkáně, která nevede k rozvoji patofyziologických mechanismů, ale obezita už je nemoc. Vždycky vede k tomu, že je pacient nemocný, postižený. A následky jsou u každého jednotlivce odlišné. U dospělých ji určuje BMI, ale u dětí se určuje podle vývojových tabulek, protože poměr tukové a tukuprosté hmoty se ve vývoji mění. Trpí jí každé páté dítě a každý je má ve zdravotním záznamu vedle očkovacího průkazu. Nadváhu poznáme v plavkách, ale obezitu za žádné plavky, tričko ani svetr neschováte.

Kojení způsobuje obezitu. Tři měsíce a dost, říká lékař:

Zdroj: Deník/Bohumila Čiháková

V posledních letech se všechno svádí na covid, na školu či sociální sítě, ale obezita tady byla přeci už i předtím. Co je za nárůstem tak vysokého čísla obezity dětí?
Je to toxické obezitogenní prostředí. Ta toxicita během civilizačního vývoje skokově stoupá. Takovým prvním skokem bylo zavedení bezpečnostních pásů, přileb u dětí a jednorázové pleny.

Co má společného s obezitou bezpečností pás nebo jednorázová plena?
Pamatuji dobu, kdy jsme měli v autě lavici a já jsem tam s bratrem poskakoval během přepravy. Dnes jsou děti bez pohybu v řádu půl hodin, připoutané už od kojeneckého věku. Předtím v kočárku prakticky poskakovaly.

Ale v té době jezdilo minimum aut.
Přesně tak. Ta bezpečnostní situace byla taková, že nepřekážela tomu, aby se dítě mohlo pohybovat. Dříve se dítě vozilo v hlubokém, prostorném kočárku, kde mělo možnost pohybu. Dnes je vozí matky v malých skořepinách.

Nechcete říct, že nemáme děti v autech poutat…
To v žádným případě, ale musíme jim kompenzovat chybějící pohyb. Ale ne následným zavřením do ohrádky ani vnucováním chodítka. Musíme je ponoukat k tomu, aby se začaly hýbat samy.

A když zůstaneme ještě v autě, jaký máte názor na to, že děti častokrát v těchto prostorách svačí, snídají, obědvají, někdy i večeří?
To je tragédie. Jídlo pro člověka není jenom příjem energie, a u dětí hraje velký význam sociální kontakt. My nejsme živočišní tvorové, ale především komunitní tvorové a příjem potravy v komunitách je velmi významnou složku a ten jedinec musí od narození do dospělosti projít celým vývojem lidstva i v rámci jídelního chování.

Děti na prolézačce. Ilustrační snímek
Nadváhou a obezitou trpí v Česku přes čtvrtinu dětí. Situaci zhoršil covid

Čím se liší dnešní stravovací návyky od dětí, které vyrůstaly třeba před 20 nebo 30 lety?
Zásadní rozdíl je v obrovském nárůstu terciální připravované potravy, Tím, že něco uvaříte, znáte, z čeho to jídlo je složené. Právě tímto procesem uděláme z nízkoenergetické základní stravy vysoce energeticky dostupnou stravu. Když koupíte už připravené jídlo, které bylo několikrát vystaveno technologickým procesům, ani nevíte, co je jeho součástí. Já si pamatuji, jak maminka za mého mládí v době reálného socialismu pranýřovala ženy, které kupovaly polotovary. A přitom to byl polotovar, který nemá s dnešním polotovarem už nic společného. Dnešní polotovar hodíte ohřát do mikrovlnky a sníte. Ani nevíte, co v tom je.

Pediatr a obezitolog Zlatko Marinov s Bohumilou ČihákovouPediatr a obezitolog Zlatko Marinov s Bohumilou ČihákovouZdroj: Deník/Bohumila Čiháková

A když k vám do ordinace přijdou rodiče s obézním dítětem, ptáte se jich na takovou tu základní otázku harmonogramu dítěte a stravování, anebo už znáte odpověď předem?
Všichni jsou jak přes kopírák. Nesnídají. První jídlo, co považují za svačinu si koupí cestou v obchodě nebo dostanou svačinu, která je absolutně nevhodná. A na oběd nejde prakticky nikdo. To vyřeší fastfoodem. Odpoledne si koupí něco nezdravého cestou domů. Dnešní děti se téměř nedostanou k vařené stravě, protože současná maminka už skoro vůbec nevaří.

Nepřeháníte?
Nepřeháním.

Proč si myslíte, že dnešní matky nevaří?
Kdy to mají stihnout? Dnešní žena musí plnit tolik úloh… Jednak se nevdává. Vidím to v ordinaci pravidelně. To je vám neštěstí, kam se to posunulo. Maminka se nejmenuje stejně jako dítě. Partner přijde poprvé a do půl roku vymizí. Jak bohužel nemá kroužek na ruce, tak se ty rodinné vztahy rozpadají. Žena je na začátku připoutaná prakticky k něčemu, co celý život nedělala. Naučit se pro dítě vařit? Raději mu něco koupí v krámě, protože to je levnější, sebe odbyde fastfoodem nebo někde v jídelně. Děti pozorují naše návyky. Žena pak chodí do práce, řeší vztahy, je nucená udržet si nějaký vlastní sociální život. Dítě má x kroužků, kam si samo nedojde. A kde je ten muž? Netráví čas doma. Má jiné aktivity. A ta žena má všechno řešit sama? Nereálné. Často nenajde ani těch dvacet minut na vaření.

Obézních dětí přibývá.
Každé čtvrté dítě v Česku má nadváhu. Do škol vyráží profesionální trenéři

Kdy tedy obezita vzniká? Je nějaký klíčový věk nebo období, kdy jako rodiče můžeme zasáhnout?
Při koncepci. Nejkrizovější je hmotnost, kterou má maminka a tatínek při koncepci, to určuje, v jakém stavu je vajíčko i ta spermie. Ženy by se neměly před koncepcí věnovat ničemu jinému než normalizaci své hmotnosti. A k tomu si mají vybrat partnera, který má normální hmotnost. Nadváha partnera není takovým problémem, ale obezita ano. Dnes už jde o monstrózní obezity. Pořád se hledalo, za co může autismus. A bohužel je to mužská nadváha, protože mění energetickou výbavu spermie a genetického materiálu. Ukazuje se, že největším problémem je právě nadváha otce a při riziku rozvoje autismu vrozených vývojových vad pak rozhoduje porodní hmotnost. To je další klíčové období, kdy můžeme dělat takzvaný imprinting. To znamená genetický otisk a naprogramování toho jedince na celý život. Hmotnost v půlroce věku a nepřehnat to s kojením.

Použil jste výraz monstrózní obezita. Co tím myslíte?
Monstrózní obezita u dětí vznikne tak, že když máme ve vývoji větší přísun energie, tak nám neroste jenom tuková tkáň, ale celý organismus přerůstá svůj potenciál. Větší přísun energie vede k tomu, že se jim zvětší všechny orgány, nejenom kosti. Ale i játra, zvětší se jim srdce, zvětší se jim v uvozovkách mozeček i mozek. Přerostou svůj potenciál, jsou z nich takoví neohrabaní medvídci. Jsou vyšší než ostatní děti. Je to velmi dobře vidět ve školách, kdy přerůstají vlastně to, co jim je dáno. Za svůj věk dítě nemá nárok přesáhnout osmdesát kilo hmotnosti. Teďka, když máte 80kilového osmáka, tak nám přetéká ze stoličky, ale je i vyšší o 20 cm než zbytek třídy. Najednou tam vůbec nezapadá, vypadají starší.

Týká se obezita více dívek, nebo chlapců?
Řekl bych, že obou stejně.

Můžete nám prozradit, jaká byla váha nejtlustšího pacienta, kterého jste léčil?
Do adolescence vstupují děti se 140, 160 kily.

Rodiče přeci vidí, že je jejich dítě oproti vrstevníkům silnější, nebo mají rodiče tendenci sami sobě nalhávat, že to ještě není tak hrozné? Totéž i pediatr, vídá přeci dítě při povinném očkování.
Pediatr je upozorní i rodiče o tom vědí, ale v populaci existuje takový pojem: obezitogenní slepota. Ale je to i takový atavistický způsob i uvažování u jednotlivce, především u žen, které umí diagnostikovat podváhu, ale absolutně neumí diagnostikovat nadváhu. V rámci evolučního vývoje nadváha byla vlastně výhodnější pro přežití toho jednotlivce a dítěte, tak žijeme s tímto naprogramováním. A myšlenkou, že dítě z toho jednou vyroste.

Obézních dětí přibývá.
Obezita není jen věcí dítěte, říká psycholožka. Rodiče se zbytečně dopouští chyb

Může to být i tím, že rodiče trpí sami nadváhou, a tak jsou řekněme tolerantnější nebo slepí vůči váze svého dítěte?
Vždycky trpí nadváhou. Předávali mu volní vlastnosti, když selhává dítě, o to více selhávají rodiče.

Vy jste zmínil takovou otřepanou větu, kterou rády používají i naše babičky. Dopřejme jim, však oni z toho vyrostou. Vyrostou?
Ne. V žádném případě dnes nemají šanci.

Pediatr a obezitolog Zlatko MarinovPediatr a obezitolog Zlatko MarinovZdroj: Deník/Bohumila ČihákováCo všechno může způsobit takto silný a rychlý nástup obezity, co pak hrozí a jak potom probíhá léčba dětských pacientů?
Urychluje nástup puberty, a to poměrně velmi výrazně, protože hmotnost je tím, co spouští pubertu. Dětská obezita se rozvíjí právě nejčastěji kolem třetího roku. Tam se rozbíhá. Děti s nadváhou mají pubertu o rok dříve, děti s obezitou mají pubertu už o tři roky dříve. A je zásadní rozdíl, jestli před sebou máte dítě, které na vás ve dvanácti kouká očima člověka, který vidí toho nejlepšího člověka na světě, což je jeho rodič, nebo jestli na vás kouká očima adolescenta, který vidí toho nejhoršího člověka na světě, což je zase rodič.

Rodič a puberta je vlastně fyziologická deprese, která nás učí se adaptovat na realitu života a na negativní věci. Na začátku minulého století to bylo v šestnáctém roku dítěte. Díky tomu, že jsme dobře jedli, se to posunulo u dívek na 12 let, a když má dítě obezitu, puberta se spouští v 10 letech. Je zásadní rozdíl, jestli máte doma šťastné dítě, nebo nešťastného adolescenta. Ty děti se ve svém těle samy necítí dobře, neakceptuje je okolí. Zažívají zásadní rozdíl v kvalitě života. Obézní chlap, ale i kluk řeší, jestli si na něj dovidí nebo nedovidí. Přemýšlí nad tím několikrát denně. To, že si vystaví stěnu pro ostatní, že nemá problém, to neznamená, že sám v sobě netrpí.

Vy jste tady zmínil, že obezitou trpí už i kojenci.
Ano. Je jich sedm procent.

Kvůli umělé výživě?
Ne. Kvůli kojení.

„Když se učím mít svoje tělo ráda takové jaké je, mnohem lépe se mi o něj i pečuje,“ říká Ridina Ahmedová
Jsi hroch, necpi se a cvič. Se šikanou obézních lidí je nutné skoncovat

Ale všichni pediatři, respektive ten můj mi u obou dětí říkal, ať kojím co nejdéle a kdykoliv si dítě řekne, protože tím se mu zesiluje imunita. Dáváte mu to nejlepší, bude hezky prospívat, zaženete tím i žízeň a nemusíte dávat nic umělého. Není to pravda?
Všechno má svoji míru. Kojení je jídlo jako každé jiné. Není lepší než jiné jídlo. Miminkům po něm nevyrostou vlasy, nebudou mít prevenci proti nádoru. Je to jídlo jako každé jiné a čeho je moc, toho je příliš, i toho se dá přejíst. Samozřejmě mateřinka je nejlepší, ale způsob jídelního chování je to, co je nebezpečné. I u stolu se můžete přejíst nebo dělat chyby. Kojit do třech měsíců, ale od třech měsíců je člověk jako každý jiný a ten snídá, svačí, obědvá, svačí a večeří a malý člověk má nárok i na druhou večeři a něco pro radost nad ránem a tím to končí.

Proč by měly matky kojit méně? Já bych se vzepřela, když mám mléko.
At libidum, což znamená dle chuti, platí pro 80 procent populace, ale pro 20 procent už to je moc. Člověk se musí přizpůsobovat okolí. A jestli chceme z dítěte vytvořit nebo vychovat plnohodnotného jedince, tak přesně určujeme jeho socializaci a socializace začíná především u jídla.

Nicméně přemýšlím nad tím, když matička příroda zařídila to, že ženy mohou kojit a produkovat mléko, proč bych nemohla nakrmit svoje dítě kdykoliv a jak dlouho chci a musela se přizpůsobovat.
Jsme savci.

To jsme, ale dříve žádný Sunar ani Nutrilon neexistovaly.
Byly tady kojné.

Ale ty přeci kojily. Dokonce i desetileté děti.
Jak už jsem říkal, musíme projít fázemi vývoje. Po narození celého vývoje civilizace. A můžete samozřejmě kojit stále. Mateřinka má obrovskou výhodu, protože má nejmenší množství bílkovin a oproti ostatním mlékům, protože člověk nemá primárně růst fyzicky po narození, ale především podpořit centrální nervový systém a ten potřebuje většími množství a specifické množství tuků. Právě proto vytvořily speciální krávy, které mají vhodné mléko pro kojence, na rozdíl od vlastních telat.

Já jsem bojovník za kojení a přirozenost.
Kojení je nejlepší, co může být pro kojence do 3 měsíců věku. Určitě ale od 3 měsíců věku je to člověk a člověk se má začít přirozeně přizpůsobovat a potřebuje k výživě už daleko větší rozšíření především pro imunitní systém. Plné kojení ve 4 měsíci už není vhodné. Přestože WHO tvrdí, že do 6 měsíce nemusí člověk přijímat nic jiného. Ale z imunologického hlediska už je vhodné mít od 4 měsíce příkrmy.

Čechy trápí epidemie nadváhy a obezity
Česko svírá epidemie nadváhy. S kily navíc zápasí šedesát procent populace

Vy tady hodně kritizujete rodiče, matky a jejich děti. Umí vás vyslyšet? Nemají tendence před vámi spíše utíkat?
Mají. Pravda bolí. Nejsem vhodný pro každého. Odchází asi 20 procent rodičů. Rodiče potřebují specifický přístup k tomu, aby akceptovali, co je významné a co je pro ně vytěžené. Určitě nekritizuji rodiče, ale být rodičem není automatické. Musí se to člověk učit a není nám to dáno geneticky. Pro dítě je nejlepší v uvozovkách blbá máma než vysokoškolsky vzdělaná matka, protože blbá máma mu neublíží, kdežto vysokoškolsky vzdělaná matka má tendenci předávat něco, co pro něj není přirozené. V uvozovkách blbá máma, je žena, která cítí a má lásku ke svému dítěti, nikdy mu nemůže ublížit.

Mateřský cit je tak vybudovaný a rodičovský cit v tomhle mají i muži. Když skutečně naběhnou na svůj genetický program a poslouchají ho, dítěti neublíží. Ale těmi vstupy okolí modifikuje vlastně celé sociální prostředí jedince a vzdělávání. Učíme se integrály, ale neučíme se, jak se dítě přebaluje. Rodinná výchova už vlastně vypadla úplně ze vzdělávacího systému, takže to snad někdo někde pochytí. Teďka už ani babičky našich maminek nezažily normální starost o dítě, ale protože se staral nějaký vzdělávací systém, oni už ani nemají co poradit. Dřív rodina žila tak, že se milovala, rodila, žila a umřela v jedné posteli, v jedné místnosti a všichni všechno viděli.

Pane doktore, vy jste mi hned na začátku upřímně odpověděl, že jste jako dítě trpěl obezitou a že za to mohou rodiče. Dovolil jste si vytknout vaší matce, že kvůli ní trpíte obezitou?
Můžete rodiči vyčítat něco, co dělá s láskou? Moje máma pro mě udělala to nejlepší, co mohla. Ukázala mi, jak to končí. V padesáti čtyřech letech zemřela na následky obezity.