„Hepatitidu C mám zřejmě od narození. Po předčasném porodu jsem dostal dvě transfuze a jedna z nich asi byla infikovaná. Druhá možnost, kdy jsem to mohl chytit, byla někdy kolem patnácti let. Začal jsem mít teploty a neustálou žízeň. Po pár dnech to odeznělo, ale záchvaty žízně spojené se slabými chřipkovými příznaky jsem míval dalších 15 let. Pak mě manželka donutila jít k doktorovi. Internista mi naprosto hulvátským způsobem sdělil, že mám céčko, což neopomenul korunovat výrokem: bojte se, a hodně, a poučením, že klidně už můžu mít rakovinu jater," popisuje svou zkušenost na serveru Virova-hepatitida.cz jeden z pacientů. Jeho příběh nakonec dopadl dobře – játra nemoc ustála a po náročné půlroční léčbě v brněnské nemocnici se žloutenky zbavil.

Jaterní testy

Proč je u nás z pěti žloutenkových virů, které způsobují zánět jater, typ C největší problém? „Akutní infekce proběhne většinou skrytě a diagnóza je pak zjištěna buď při náhodném náběru jaterních testů, nebo pacienti již přijdou s pokročilou jaterní chorobou. Počet nových případů tedy neříká nic o počtu pacientů s chronickými žloutenkami. 

U typu C byly prokázány protilátky u 0,2 procenta naší populace, což znamená, že chronickou formou může 
v Česku trpět asi 20 tisíc lidí," vysvětlil před časem Deníku Radan Brůha z České hepatologické společnosti.

I kvůli nebezpečí přechodu do chronické formy, který hrozí vedle céčka také u typu B, se na boj se žloutenkami zaměřují i vývojáři léků.

„Inovativní farmaceutický průmysl vyvíjí v současné době 22 nových léčiv proti jednotlivým typům žloutenek. Celkem osm z nich je určeno na boj proti žloutence typu B (sedm vakcín a jedna protilátka) – ty jsou v rámci klinického testování nejdále ve třetí fázi. Pokud budou schváleny, mohly by se na trhu objevit přibližně do pěti let. Dalších 13 vyvíjených léčiv je určeno na boj proti žloutence typu C (šest vakcín, šest bílkovin zvaných interferony, které hrají roli v imunitním systému a protivirové obraně, a dále jedna protilátka). Pokud bude některé z těchto léčiv schváleno, mohlo by se na trhu objevit přibližně do sedmi let," vysvětluje výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček s tím, že jedna vyvíjená bílkovina je určena na boj proti žloutence B i C zároveň.

Na vině je nákaza 
z vepřového

Vedle žloutenky typu C u nás v poslední době přibývá také éčka. Zatímco dříve si tuto hepatitidu, která je podobná typu A a chytit se dá ze špinavých rukou, vozili lidé z exotické dovolené, v posledních letech je čím dál častější nákaza přímo v Česku. Zdroj? Třeba domácí zabijačka.

„U některých variant viru žloutenky typu E jsou přirozeným rezervoárem prasata 
a člověk se infikuje požitím tepelně nedostatečně zpracovaného masa," uvedl Radan Brůha.

„Velmi často jsme prokazovali, že domácí zabijačky se provádějí amatérsky. Prase se zpracovává vlastními silami, aby se ušetřilo na řezníkovi," vysvětlil ústecký krajský hygienik Josef Trmal s tím, že se při amatérské zabijačce nenechají jitrnice důkladně prohřát v polévkách či sádle při teplotě nad sto stupňů Celsia.

Jitrnice z hypermarketu

Častější výskyt tohoto typu žloutenky netrápí jen Česko, ale celou Evropu. Může za to částečně lepší diagnostika, hlavně ale zmiňované vepřové – nakazit se totiž jde i jitrnicemi z hypermarketu. Kontroly se v tomto směru nedělají, prasata totiž nemoc jen přenášejí, ale sama jí netrpí. Pokud si infikované maso náhodou koupíte, není to takový problém – při řádném uvaření se virus zlikviduje. Po přípravě si ale raději pořádně umyjte ruce i linku, kde jste syrové maso zpracovávali.

Jen za první pololetí se letos nakazilo typem E už 110 pacientů, což je dokonce o dva více, než chytilo žloutenku A. Obě přitom mají podobnou inkubační dobu i příznaky – nechutenství, zvýšenou teplotu, únavu, tmavou moč, světlou stolici a zežloutnutí kůže. Proti typu E byla loni v Číně zaregistrována vakcína, u nás ale není dostupná.

Zatímco pacientů se žloutenkou C a E přibývá, těch s A a B je méně. Může za to očkování – mladí do 25 let dostali vakcínu proti béčku automaticky. Očkování proti áčku, které si jako bonus z dovolené přivezl nejeden dobrodruh, je dnes cestovatelským základem a lidé si často nechají rovnou píchnout kombinovanou vakcínu proti typu A i B.

Pro první dávku si pak musí dojít nejpozději šest týdnů před odjezdem. Pokud chcete ochránit svoje děti před cestou na tábor, kde na tom budou s hygienou na štíru, máte ale možnost. Vakcína proti typu A ochrání už po dvou týdnech.

Žloutenka.