Hodiny v našich domovech budeme přetáčet i nadále. Vláda dnes stanovila termíny pro zavedení letního času na příštích pět let. Změna bude podle evropské směrnice začínat ve všech evropských státech poslední březnovou neděli a skončí vždy poslední nedělí v říjnu. Určit přesné termíny pro následující období je podle Evropské komise důležité kvůli mezistátní dopravě a fungování vnitřního trhu EU. V neděli 30. října se tak prospíme o hodinu déle.

Příští rok má letní čas začít 26. března, v následujících letech pak 25., 31., 29. a 28. března. Pro řadu lidí to bude znamenat, že o posledních nedělích prvního jarního měsíce budou muset vstávat o hodinu dříve. Pospat si budou moci naopak o posledních říjnových nedělích. V roce 2017 se ručičky hodin v Česku vrátí ze 03:00 na 02:00, tedy o hodinu zpět 29. října, v dalších letech pak 28., 27., 25. a 31. října. Letos to bude podle stávajícího nařízení 30. října.

Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek kvůli své nepřítomnosti na zasedání vlády minulý týden požádal o přeložení bodu, aby se rozhodování mohl účastnit. Marksová dnes novinářům řekla, že nařízení má význam. „Abychom teď jako ČR vyvolávali jednání na úrovni Evropské komise, já si myslím, že máme jiná a důležitější témata," uvedla. Podivila se také, že problematika patří do její agendy. „V unii to řeší komisařka pro dopravu," dodala.

Zrušit střídání zimního a letního času se snaží iniciativa kolem senátora Petra Šilara (KDU-ČSL) s názvem For Only One Time (Pro pouze jeden čas). Odpůrci střídání času poukazují na to, že letní a zimní čas zavedly státy kvůli energetickým úsporám. To přiznává i Evropská komise a ministerstvo. „Úspory ve spotřebě elektrické energie v období s letním časem jsou ve srovnání se zbytkem roku minimální," uvedlo v návrhu nařízení.

Úspora energie?

Důvodem k trvalému zavedení letního času byly u nás v roce 1979 energetické úspory. Lidovci by teď rádi střídání času zrušili a aktivní je v tom hlavně iniciativa senátora Petra Šilara. „Kdysi to možná mělo opodstatnění, ale v tržním hospodářství dávno ne," řekl Šilar. Na vládu proto poslali připomínky a chtějí po ní, aby požadavek odeslala Evropské komisi.

Energetici přiznávají, že v současné době už nehrají přechody na letní a zimní čas v úsporách energie téměř žádnou roli. „Pro energetiky je důležité, aby změny času v rámci Evropy probíhaly ve všech státech stejně," řekla mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová. „Z hlediska úspory elektřiny má přeměna zimního času na letní a zpět minimální vliv vzhledem k tomu, že se postupně zmenšoval rozdíl ve spotřebě v zimě a v létě," zdůraznila.

Evropská komise sice připustila, že střídání může mít vliv na zdraví hlavně u dětí a důchodců, přesto na regulaci trvá. „Většinou to trvá několik dní, než si lidé na změnu zvyknou, a někdo může pociťovat problém i delší dobu," řekl Martin Trefný ze Spánkové laboratoře FN Motol v Praze. Že by změna času mohla být větším zdravotním rizikem, nepotvrdil ani předseda Sdružení praktických lékařů Václav Šmatlák. „Optimální to není, ale lidé si rychle zvyknou. V ordinaci žádné problémy vyvolané změnou času nepozoruji," dodal Šmatlák. Komise připustila, že podle některých studií byl zjištěn určitý vliv na spánek a přirozený biorytmus člověka v průběhu čtyř dní po dni, ve kterém došlo ke změně času. Z těchto studií prý ale nelze vyvodit závěry pro celou populaci.

Hra s časem. Za Franca i Putina
Stejný čas jako v Praze najdete v Madridu. Ten je přitom od Česka vzdálen téměř 1800 km vzdušnou čarou na jihozápad. Zatímco v Londýně, který je o jedno časové pásmo blíž k nám, je o hodinu méně než ve španělském hlavním městě. Tento „extra" španělský čas zavedl v roce 1940 diktátor Francisco Franco, aby „ladil" se svým politickým spojencem Adolfem Hitlerem.
Střídání časů si v poslední dekádě vyzkoušeli v Rusku. Ještě za prezidentování Dmitrije Medveděva bylo zrušeno střídání letního 
a zimního času a zaveden jednotný letní čas (i v zimě). Přede dvěma roky, na „přání občanů", podepsal Vladimír Putin zákon o zavedení „věčného zimního času". Od té doby je v Moskvě v zimě o dvě hodiny víc, v létě o hodinu víc než u nás.