Zatímco některé moravské a české kraje trápí ničivé povodně, jihomoravské zemědělce naopak sužuje ničivé sucho. „Množství srážek za celý rok zůstává stejné, změnila se ale struktura. Na jedné straně jsou přívalové deště a povodně, ty však střídají dlouhá období bez dešťů. Dnes zimu hned střídá léto, vlhké jaro úplně vymizelo. Květen je přitom měsíc nejvíc náročný na vodu, která se teď ale rostlinám nedostává,“ vykládá Jaromír Musil z Regionální agrární komory Jihomoravského kraje.

Jižní Morava je navíc specifická v tom, že půda obsahuje velké množství písku, dešťová voda proto odtéká rychleji. Zemědělci proto usilují, aby některé oblasti Břeclavska, Znojemska a Hodonínska získaly statut oblastí sužovaných suchem. Stejně jako subtropické oblasti Španělska či Portugalska by pak mohly dostávat od Evropské unie speciální dotace.

Na vině je měnící se podnebí

Podle ekologů z Hnutí Duha za to mohou změny klimatu. A prý bude ještě hůř. „Větší sucho znamená pokles výnosů v zemědělství. Výrazné problémy se očekávají s pěstováním brambor, cibule a některých dalších plodin,“ píší ekologové ve zprávě o očekávaných dopadech klimatických změn na Českou republiku.

Výrazně se změní struktura českých lesů, smrky nahradí buky. „Většina lesů u nás dřív byla bukových, to se bude muset vrátit. Smrkové porosty se budou držet jen v nadmořských výškách nad tisíc metrů,“ soudí vedoucí klimatické kampaně české pobočky Greenpeace Jan Rovenský.

V Česku se také velmi oteplí. Průměrné teploty by měly do roku 2050 vzrůst až o tři stupně, rozdíl mezi zimou a létem se ještě více prohloubí. „Vyšší teplota atmosféry znamená vyšší množství energie, která se projevuje nevítanými způsoby, jako jsou častější a drastičtější záplavy a další extrémní projevy počasí. To znamená, že bude víc sucha i povodní,“ vysvětlil Rovenský.

Bleskové povodně budou častější

Výhled do budoucna řešili také členové Ústřední povodňové komise, která se včera sešla podruhé. „Bleskové povodně v takovém rozsahu, jako nyní, jsme ještě nezažili. Proto je musíme důkladně analyzovat, vyhodnotit a rozhodnout, jaká opatření přijmout, abychom co nejvíce zmírnili dopady v budoucnu. V souvislosti s klimatickými změnami totiž očekáváme, že extrémním projevům počasí budeme vystaveni stále častěji,“ varoval šéf komise a zároveň ministr životního prostředí Ladislav Miko.

Zmírnit dopady změn počasí mohou zásahy v přírodě, které jí vrátí přirozenou schopnost zadržovat vodu. „Znamená to budovat meze, retenční rybníčky, revitalizovat nivy potoků a řek či budovat suché poldery. Zároveň bychom měli připustit, že se řeky občas rozvodní a zaplaví určité území. Záplavová území se proto nesmí zastavovat, aby se měl přebytek vody kam rozlít,“ radí ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy a senátor za ODS Bedřich Moldan. Stejně jako měnící se podnebí, bude i boj s jeho neblahými projevy během na dlouhou trať. A vyžádá si velké finanční náklady.

Ničivé povodně stály život už čtrnáctého člověka

Chtěl zkontrolovat, zda hráz rybníka na Žďársku vydržela čtvrteční přívalové deště, a to se mu stalo osudným. Třiapadesátiletý muž z Boru se stal čtrnáctou obětí letošních ničivých povodní.

„Pátrání začalo už krátce před čtvrteční půlnocí, kdy rodina nahlásila, že se nevrátil domů. Záchranáři však muže našli až druhý den dopoledne. Ve čtrnáct hodin ho vytáhli na břeh, kde ho identifikovala jeho rodina,“ informovala mluvčí žďárské policie Petra Šmídová.

Více štěstí měli v noci ze čtvrtka na pátek lidé bydlící pod vodní nádrží Mostiště na Žďársku. Přehrada totiž zadržela stoletou povodňovou vlnu blížící se po řece Oslavě. Voda po bouřce zvedla hladinu až na dva metry oproti běžným padesáti centimetrům.

Pernou noc na pátek zažili lidé z Tábora. Déšť tam zaplavil několik ulic, voda se dostala i do garáží a sklepů. Městská policie dokonce kvůli bezpečnosti zcela uzavřela některé ulice.

Nevítané zpestření pobytu v přírodě zažilo 37 dětí a 15 dospělých, které ve čtvrtek večer evakuovali hasiči ze dvou táborů nedaleko Zlatého potoka na Prachaticku. Potok tam totiž dosáhl třetího povodňového stupně.

Meteorologové lidi z ohrožených oblastí příliš nepotěšili. Už poněkolikáté prodloužili výstrahu před bouřkami a doprovodnými nebezpečnými jevy, a to až do nedělního večera. Při bouřkách by mohlo nárazově spadnout až 60 milimetrů srážek. Výstraha přitom platí pro všechny kraje.

Vytopení lidé přesto pokračují v úklidu a odstraňování škod. Ty se celkově budou pohybovat v řádu miliard korun, jen opravy silnic a železnic si vyžádají miliardy dvě.

Včera se také podruhé sešla Ústřední povodňová komise a zhodnotila dosavadní práci krajských krizových štábů. Členové komise konstatovali, že Integrovaný záchranný systém funguje dobře. Letošní povodeň zatím poškodila 915 objektů na Jesenicku, 562 na Přerovsku, 969 v Moravskoslezském kraji a 528 v Jihočeském. Hasiči evakuovali na 1500 osob.