Nejvíce dotazů na linku odborů se podle ní týká rozvázání pracovního poměru a porušení léčebného režimu v době nemoci.

Podle novely zákoníku práce může zaměstnavatel dát za porušení léčebného režimu pracovníkům výpověď. Lidé však mají problémy i s tím, že se je zaměstnavatelé snaží od „marodění“ odradit. „Tazatelé se nás dost často ptají, jak postupovat, že jsou svým zaměstnavatelem nuceni buď zkracovat dobu nemoci, nebo si brát náhradní volno,“ řekla Kašparová.

„Svým způsobem se nelze zaměstnavatelům divit,“ řekla Kašparová. Do konce loňského roku zaměstnanci náležela nemocenská až od 15. dne nemoci, do té doby dostával od zaměstnavatele náhradu mzdy. Od nového roku se tato hranice posunula na 21 kalendářních dnů. Stát už navíc zaměstnavatelům nerefunduje polovinu náhrady mzdy, jako tomu bývalo dříve.

Zmatky na úřadech

Zaměstnanci se na infolince také často ptají na to, za jakých podmínek jim může zaměstnavatel snížit pracovní úvazek, převést je na jinou práci, či zrušit pracovní místo. Přibyl ovšem nový problém, který způsobily zmatky na úřadech práce. Tam se totiž kvůli novému systému vyplácení dávek tvořily fronty a jejich zaměstnanci je jenom těžko zvládali. Lidé se proto operátorek na infolince často ptají na záležitosti týkající se podpor v nezaměstnanosti.

Telefonní infolinka ČMKOS funguje od května 2010. Je součástí projektu Posilování sociálního dialogu – služby pro zaměstnance realizovaného v rámci Evropského sociálního fondu. V jeho rámci mohou jak odboráři, tak nečlenové odborů využít poradu s právním expertem. Projekt by měl skončit na konci tohoto roku, odbory však budou poradny i infolinku v nějaké podobě realizovat dále.