Kopečný byl jednou z hlavních sil při organizování vojenské pomoci Ukrajině napadené Ruskem. Na ministerstvu obrany pracoval téměř deset let, náměstkem byl od ledna 2020. Jako důvod pro odchod uvedl, že dostal nabídku, kterou nemohl odmítnout.

Nový zmocněnec bude podle Lipavského koordinovat českou humanitární, rekonstrukční, obrannou či hospodářskou pomoc Ukrajině, kterou loni v únoru napadlo Rusko. Kopečný má v tomto ohledu propojit jednotlivé resorty a hovořit za Česko navenek při domlouvání mechanismů mezinárodní spolupráce.

Reakce na vývoj války

Zřízení pozice je podle Lipavského logickou reakcí vlády na vývoj bezpečnostní a mezinárodní situace. „Protože máme celou škálu aktivit ať už vládních, podnikatelských nebo nevládních subjektů, tak jsme přikročili k tomuto kroku, abychom byli dostatečně efektivní a akceschopní z hlediska koordinace,“ dodal šéf diplomacie.

Kopečný mimo jiné stál u zrodu účtu ukrajinského velvyslanectví v Praze, na který lidé poslali na nákup zbraní pro Ukrajinu přes miliardu korun. Podílel se také na organizaci zbrojních dodávek pro ukrajinské ozbrojené síly. Ukrajinu i navštívil. Vysloužil si také Řád za zásluhy III. třídy, kterým jej vyznamenal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Důstojník ukrajinské armády v úkrytu v Soledaru během bojů, 8. ledna 2023
Zuřivé boje pokračují. Rusové zahájili mohutný útok na Soledar, hlásí Kyjev

Kopečný přišel na ministerstvo obrany v květnu 2013 z neziskového sektoru. Profiloval se jako expert na obrannou průmyslovou spolupráci. Pomohl také vytvořit systém spolupráce se zahraničím, vyvrcholením této snahy bylo založení Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci (AMOS), která zajišťuje vládní podporu českým firmám působícím v obranném a bezpečnostním průmyslu při prodeji vojenského materiálu na mezivládní úrovni.

Vláda v říjnu schválila program humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářské pomoci Ukrajině, na kterou Česko mezi lety 2023 až 2025 každý rok dá půl miliardy korun. Větší část programu je pokračováním pomoci poskytované loni a navazuje na dlouhodobé stabilizační a transformační působení Česka na Ukrajině. Zbytek by měl přispět k zapojení českých firem do rekonstrukce země.