Použit by měl být stejný model, jaký funguje v čistírně odpadních vod. Z vyhnívacího zařízení se bude odvádět bioplyn, který se přemění na elektrickou energii a teplo. „Vyhnilá masa se bude kompostovat. V zoo nehrozí, že by obsahovala těžké kovy, a tak by neměl být problém odvážet ji na pole,“ řekl radní Petr Štěpánek. Zoo nyní dostane od města 400 tisíc korun, aby nechala zpracovat studii proveditelnosti energetického využívání tohoto odpadu.

Magistrát přitom počítá s tím, že zoologická zahrada v budoucnu ušetří, protože nebude muset platit za likvidaci biologického odpadu. Teplo se má rozvádět do blízko ležících objektů, které dnes využívají provozně nákladné vlastní zdroje tepla. Týká se to především pavilonu velkých savců, hlavní budovy, šaten a dílen zaměstnanců, případně nových pavilonů, s jejichž výstavbou se počítá v následujících letech. Energocentrum by mělo být veřejně přístupné. „Bude tak sloužit i jako prostředek vzdělávání,“ dodal radní Štěpánek.

Na energetická opatření nedostane peníze jenom zoo, ale také některé školy. Minulý týden mezi ně městská rada rozdělila více než 6,5 milionu korun. Například Základní umělecká škola v Praze 5 obdrží 1,2 milionu korun na nový topný zdroj, založený na využití tepla odpadních vod z kanalizační sítě.

„Jedná se o unikátní projekt. Vlastní tepelný výměník bude umístěn přímo uvnitř kanalizační stoky,“ uvedl Štěpánek. S takřka pěti miliony korun může počítat Základní škola praktická a Praktická škola v Praze 2 na kompletní výměnu otopné soustavy. Skoro čtvrt milionu získá Gymnázium Oty Pavla v Praze 5 na výměnu osvětlení.