Problémem zatím není ani tak malý počet zubařů, ale spíše jejich nerovnoměrné rozmístění. Velká města nedostatek zubních lékařů postihuje méně. Důvodem je podle odborníků to, že mnozí absolventi se po ukončení studia nevracejí do domovských regionů, ale zůstávají ve městech, ve kterých studovali, hledají uplatnění v místech s větší koncentrací obyvatelstva či odcházejí do zahraničí. „V absolutním počtu zubařů se v Česku stále ještě pohybujeme na hraně. Problém bude, pokud se současná hraniční situace nezmění, pak by časem nedostatek zubních lékařů opravdu hrozil," varuje Chrz. Optimálním číslem je 1300 až 1500 pacientů na jednoho zubaře. Některé regiony na tento počet dosahují, ale jsou okresy, kde na jednoho zubaře připadá i přes 2,5 tisíce lidí. „Ne všechna data, která máme dnes k dispozici, jsou úplně přesná. Je potřeba počítat s tím, že mezi zubními lékaři je dnes značná diferen-ciace. Někteří dělají třeba jen rovnání zubů, chirurgii či parodontologii, ale činnost klasického zubního lékaře vůbec nevykonávají. Ty je třeba od celkového počtu odečíst. Čísla tedy jsou v tomto ohledu velmi ošemetná," vysvětlil Chrz 
s tím, že při pokusu zjistit kolik máme v ČR skutečných praktikujících zubních lékařů, jim vyšlo 6,5 tisíce.

Fakulty jsou dnes již schopny vychovávat dostatečné množství zubařů, takže situace by měla být podle aktuálních prognóz přibližně za pět let skoro vyřešena. Jejich žádoucí rozmístění po republice ale zůstává nadále problémem. „Zásadní jsou i finance. Výchova jednoho zubního lékaře stojí ročně zhruba 200 tisíc korun, přitom stát dává jen okolo 130 tisíc, ale z toho jen 90 tisíc jde na kliniku, která studenty vychovává, část zůstane na univerzitě a ve fakultní nemocnici. Peníze chybí jak na spotřební materiál, tak na platy těch, kteří učí," pokračoval prezident komory.

Průměrný věk zubního lékaře se ve většině okresů pohybuje mezi 50 a 53 lety, přičemž převažují ženy. „Žena v tomto věku má jiné představy o svém životě než 30letý mladík, který není v ordinaci od rána do večera," vysvětlil Chrz.

Nejlepší situace, co se týče věkového složení, je na jižní Moravě. Na Břeclavsku je průměrnému zubaři něco přes 44 let a navíc je zde i nejvíce zubařů mladších 30 let. 
V okresech Brno-město a Břeclav je třicetiletých stomatologů nejvíce v republice, celých 19 procent. Nejvíce zubních lékařů v nejstarší věkové skupině, tedy nad 70 let, je na Rokycansku, Písecku, Lounsku, Jablonecku a Orlickoústecku

„Zubaři mají z ekonomického hlediska ojedinělé postavení, neboť ze všech lékařských profesí jsou nejméně závislí na příjmu od zdravotních pojišťoven. Spoluúčast pacientů na úhradě péče je dnes téměř samozřejmostí, a to i ve vyšších částkách. Přesto zubařů stále není dost a v některých okresech poptávka daleko přesahuje nabídku," hodnotí situaci šéf multidisciplinárního farmaceutického týmu Filip Vrubel.

Nejsnazší přístup k zubní péči mají podle analýzy Česko v datech obyvatelé Plzně. Pod tisícovkou pacientů na jednoho zubního lékaře je i Praha, Brno a Hradec Králové. Naopak nejvíce potenciálních pacientů připadá na zubaře ve středních Čechách, na Mělnicku, Nymbursku, či na Prachaticku. Přesto ani v těchto okresech prý není důvod k panice. Služby zubařů jsou dokonce podle údajů zdravotních pojišťoven spolu s gynekology ze všech lékařů zajištěny v současnosti nejlépe.

Rozdíly v dostupnosti stomatologů

Zdena Kolářová