Rána, křik, kvílení brzd, zmatek, strach! To si před pár dny prožili muž z Mladoboleslavska a jeho rodina. „V podvečer jsme se vraceli od babičky. Jízda byla poklidná. Jeli jsme poměrně pomalu. Najednou během vte〜iny mi před auto vběhla srnka. Nestačil jsem nic udělat,“ popisuje hrůzný zážitek.

Rodině se nic nestalo, na autě vznikla škoda minimální a zraněné zvíře leželo na vozovce zalité krví. Funělo bolestí. Po pár minutách srnka zahynula. „Ani jsme to policii nehlásili, protože nás starý favorit akorát přišel o jedno světlo. To se opraví,“ dodal.

V poslední době se na mladoboleslavských silnicích jedná o stále častější výjev. „Těchto případů je nyní mnohem více, než je běžné. Dá se říci, že srážku automobilu se zvířetem šetříme každý den, někdy i dvakrát. Řidiči by proto měli být velmi opatrní,“ varuje policista Ladislav Beneš.

Podle něho je velmi pravděpodobné, že jsou zvířata omámena polními plodinami a zmateně bez jakéhokoli pudu sebezáchovy vběhnou klidně před rozjeté vozidlo i za bílého dne.

„Jen ve středu se na Mladoboleslavsku stalo deset dopravních nehod. Z toho ve třech případech se jednalo o srážku automobilu se srnkou a v jednom případě s divokým prasetem,“ vysvětlil Beneš. K nehodám dochází hlavně na odlehlejších silnicích v blízkosti polí s řepkou olejkou. Právě zde by tedy měli řidiči opravdu zpomalit.

„Řepka se stává pro zvěř jakousi drogou. Z řepky byla téměř odstraněna hořká kyselina eruková, která zvěř odrazovala. Vyšlechtěné odrůdy řepky jsou kvůli obsahu škodlivých omamných látek pro zvěř nebezpečné,“ popisuje odborník Petr Michal. Podle něho pak zvířata trpí zvýšenou produkcí aminokyselin v organizmu, což vede k rozpadu červených krvinek a poškození jater i ledvin.

„Má to vliv na okysličování mozku. Zvířata, která žerou řepku, postupně ztrácejí plachost. Chovají se neobvykle zmateně a nemohou koordinovat svůj pohyb. Někdy odbíhají směrem, ve kterém by běžně vytušila nebezpečí. Pozdější příznaky pozření řepky se prý blíží až projevům vztekliny,“ uvedl Michal.

Mluvčí státní veterinární správy ČR Josef Duben má ale i další vysvětlení. Podle něho je spíše než účinek řepky pravděpodobnější fakt, že zvířata mnohdy nečekaně vyběhnou z vysokého porostu.

„Vyplašená zvěř může z nepřehledného vysokého porostu vyrazit bez možnosti se rozhlédnout přímo pod kola projíždějícího automobilu. Ale to může z jakéhokoli porostu či podrostu, tedy z kukuřičného pole nebo zarostlého lesa,“ uvedl Duben.

Podle něho by si řidiči měli uvědomit, že v místech, kde je méně přehledno a kde jsou vysoké polní plodiny, mohou počítat se střetem se zvěří. Zejména pak v ranních a večerních hodinách.