Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Aby bylo rostlinám za sklem dobře

Klimatické podmínky mírného pásu nám ne vždy umožňují pěstovat, co chceme a kdy chceme. Proto lidská vynalézavost stvořila skleníky a pařeniště, později i fóliovníky. Rostlinám poskytují specifické prostředí, které pro svůj růst vyžadují, a chrání je před nepříznivými vlivy drsnějšího počasí naší zeměpisné šířky.

22.3.2018
SDÍLEJ:

V 19. století sloužily skleníky nejen k pěstování rostlin, ale i jako společenské místnosti.Foto: archiv JM traditional gardening

Skleník odvozuje své jméno samozřejmě od skla a tradičně se skleníky stavěly z kovových zabetonovaných konstrukcí, kdy se skla tmelila do rámů. Stavba takového skleníku byla finančně i časově náročná, nicméně takto postavené skleníky měly dlouhou životnost a velkou odolnost vůči nepříznivým klimatickým podmínkám a jejich projevům, třeba v podobě silných větrů nebo krupobití.

Mnohdy vznikly i architektonicky zajímavé zahradní stavby, které coby stále funkční památky obdivujeme dodnes. „To proto, že při použití tloušťky skla 4 mm téměř vždy odolaly všem klimatickým nástrahám. Proto i v dnešní době doporučuji raději skleníky se sklem. Na trhu se objevují i skleníky s polykarbonátovou krytinou, ta se ale vlivem tepla roztahuje, což může způsobovat problémy,“ říká Zdeněk Mutina ze zahradnictví Zúpaz.

Skleník z plastu

Novodobou variantou skleníku se s masovým rozšířením syntetických materiálů stal fóliovník. Většinou mívá podobu jakéhosi tunelu, který tvoří plastová fólie přichycená na pevné konstrukci. Fungování této na pohled jednoduché zahradní stavby však ovlivňuje hned několik faktorů. Nejdůležitějším z nich je právě výběr použité fólie, respektive její životnost.

„Obyčejná fólie má záruku jeden rok, Agro fólie 2-3 roky, folie Ginegar 4-8 let a kašírovaná folie 5-8 let. Přičemž u všech uvedených druhů je nutné brát v potaz spíše dolní hranici životnosti. Z tohoto vyplývá, že s tzv. fóliákem jsou vždy spojeny větší starosti a k opravám bývá někdy nutno přikročit i několikrát do roka. Ovšem pořizovací cena je oproti sklům vždy podstatně nižší. Určitě bych ale doporučoval si při nákupu dobře rozmyslet, zda si koupím fólii s garancí až osm let, anebo s garancí pouhého roku,“ doporučuje Zdeněk Mutina.

Pozor na zapaření v pařeništi

Jednoduchou náhradou skleníku či fóliovníku bývala především v časech minulých tzv. pařeniště. Ta jsou většinou určena pro drobné pěstitele zeleniny a letniček a v profesionální praxi se téměř nepoužívají. Mimo jiné i proto, že nároky na jejich provoz jsou časově náročné, protože je třeba neustále zajišťovat větrání ve slunečných dnech a zateplování rohožemi během chladných nocí, čímž vyžadují naši neustálou pozornost. Dnes se proto používají již jen v omezené míře na zahradách rodinných domů.

„Pařeniště bývají často vyrobena ze dřeva při standardní šíři oken 1,5 x 1 m. Pro jejich založení nám stačí dobrá zemina a chlévská mrva, která je dnes ale už hůře dostupná. Nicméně právě ona zajišťuje vlastní ´vytápění´ pařeniště. Náklady jsou tak téměř nulové a možnost včasné úrody je vysoká. Hodí se pro pěstování raných salátů, ředkviček či například afrikánů. Pařeniště se, na rozdíl od fóliovníku a skleníku, využívají hlavně brzy zjara nebo v pokročilém podzimu,“ vysvětluje Zdeněk Mutina.

Nedejme škůdcům šanci

Život ve skleníku či fóliovníku má svůj režim, který je třeba dodržovat. Pokud tak neučiníme, čeká nás řada potíží. Hlavní hrozbou je samozřejmě nebezpečí přehřátí rostlin, a tím jejich uhynutí. Proto, pokud to se skleníkem myslíme opravdu vážně, je výhodnější investovat do větrání pomocí termostatů, než využívat jen větrání mechanické. Rovněž je třeba zajistit dostatečnou výměnu vzduchu, přitom ale dávat pozor, aby nedocházelo k průvanu, který řada rostlin nesnáší.

Nebezpečím, které může život se skleníku či fóliovníku zcela zdecimovat, jsou škůdci. Hrozba rychlosti jejich šíření v uzavřených prostorách je vždy větší než na otevřeném prostranství zahrady. Proto je pravidelná kontrola zdravotního stavu rostlin nutností. Jestliže zjistíme napadení úrody škůdci, bez chemických přípravků se už bohužel neobejdeme. Z tohoto důvodu je důležité hned na začátku do skleníků fóliovníků i pařenišť zajistit kvalitní, výživnou a chorob a škůdců prostou zeminu. A po určité době provést výměnu zahradnického substrátu nebo nechat půdu propařit. Tím zabráníme šíření houbových chorob i škůdců. Na to ale v domácích podmínkách většinou nemáme zařízení, takže jedinou možností pak zůstává totální výměna zeminy.

„Jednou z možností je i prolévaní starší zeminy různými chemickými přípravky určenými k dezinfekci, ale při pěstování zeleniny tento způsob moc nedoporučuji. Navíc nezapomeňme, že zemina je už ´znečištěna´ i použitými hnojivy. Proto doporučuji nakládat s hnojivy opatrně, ať naše domácí úroda není zeleninu plnou dusičnanů a jiných nežádoucích příměsí,“ varuje Zdeněk Mutina. A po úspěšné sklizni, samozřejmě, nesmíme zapomenout na odstranění a likvidaci rostlinných zbytků tak, aby se nestaly zdrojem nákazy budoucí výsadby.

NÁZOR ODBORNÍKA

Zdeněk Mutina, spolumajitel zahradnictví Zúpaz Bohumín

Co byste doporučil tomu, kdo by si chtěl postavit skleník svépomocí? Co by neměl opomenout a na co by měl dát pozor?
Při stavbě skleníku svépomocí je v našich zeměpisných šířkách důležitá jeho orientace. Nedoporučuji jej stavět v orientaci sever–jih, ale raději v orientaci východ–západ. U první varianty bývá skleník v jarních a podzimních měsících totiž málo osvětlen. Dále je nutné dbát na to, aby měl skleník možnost větrání, tedy zajištěnu ventilaci a cirkulaci vzduchu. Dále je důležitým faktorem dostupnost vody pro zálivku. No a nejdůležitější jsou základy pro stavbu skleníku, které by měly být vykopány do hloubky 80 cm, což je takzvaná zámrzná hloubka. Základy musí být rovné a pravoúhlé.

Kdysi se stavěly skleníky třeba z okurkových sklenic. Jak se díváte na tyto „vychytávky“?
Několik takových skleníků jsem si prohlédl a nutno říci, že teoreticky svůj účel splňovaly. Nicméně měly i mnoho záludností. Například při rozbití některých z použitých sklenic byla jejich výměna vcelku složitá, rovněž nebyl zaručen potřebný pravidelný rozptyl slunečních paprsků, a přidání příslušenství, jakými jsou například police, nebylo v takto konstruovaném skleníku rovněž jednoduché. Navíc sklenice byly většinou spojované maltou či betonem a časem se tyto materiály, vzhledem k povětrnostním podmínkám, drolily a poškozovaly.

Jak vybírat z velké nabídky skleníků v hobby marketech? Podle čeho vybrat ten pravý pro nás?
Máme dvě možnosti. Buď si pořídíme skleník ze skla, anebo z polykarbonátu. Existuje nepřeberné množství tvarů. Ale klasika je klasika, proto doporučuji podlouhlé skleníky v různých délkách, s potenciálem jejich následného prodloužení. Při klasických skleněných sklenicích máme ještě možnost zakoupení dvou druhů skla. Za prvé skla čirého, které by se mělo použít do skleníků situovaných ve stínu, pod stromy nebo ve vyšších nadmořských výškách. Druhým typem je sklo rozptylové, které snese intenzivní sluneční svit, a kde není nutno stínovat. Pořízení těchto skel je ala finančně náročnější investicí. Ideální konstrukcí je dnes konstrukce hliníková, protože je lehká a přitom dostatečně nosná.

Autor: Alice Taussiková

22.3.2018 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Richard Brabec (vlevo) a Andrej Babiš.
5 13

Brabec chce mít do konce týdne základ koaliční smlouvy s ČSSD

Nehoda autobusu. Ilustrační snímek
AKTUALIZOVÁNO

V KLDR se zřítil z mostu autobus. Zahynulo přes třicet čínských turistů

Slavný závoďák na značkách. S tímto Porsche 917 se smí na silnici, jak to?

Porsche 917 z raných sedmdesátých let je dodnes jedním z nejvýznamnějších závodních aut planety. Vítěz Le Mans let 1970 a 1971, vyrobený pouze ve 37 kusech, ovšem dostal v několika případech také úplně nový, silniční život. Naposledy v roce 2016 totiž někdo legalizoval Porsche 917 pro silniční provoz.

Bezpečnostní problém. Tramvaj Porsche se sama rozjela

Dopravní podnik nechal neplánovaně zkontrolovat všechny tramvaje řady 14T, veřejnosti známé jako Porsche. Stalo se tak poté, co se jeden vůz nečekaně na konečné po restartu systému rozjel. Pražský deník na bezpečnostní problém, potenciálně ohrožující nejen cestující hromadnou dopravou, upozornili technici dopravního podniku (DPP).

Českobratrská ulice v Ostravě: zpackaná zastávka a marná snaha o změnu

/FOTOGALERIE/ Po rekonstrukci dostala Českobratrská ulice v centru Ostravy nový kabát. Hezčí. Změn se dočkaly i trolejbusové zastávky. Idylka? Kde že. Právě zastávky skrývají řadu neduhů a vše ukazuje spíše na zpackanou práci.

Další posun Komety? Potřebujeme nový stadion, říká Zábranský

/ROZHOVOR/ Odbíhaly poslední sekundy časomíry. Stál na střídačce, hráči už nadšeně poskakovali, ale majitel a kouč Komety Libor Zábranský si s realizačním týmem plácl až po závěrečné siréně. Zachoval se tak jako celé play-off, s ledovým klidem a pokorou. Nyní slaví s Kometou obhajobu a zisk třináctého titulu v historii klubu.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT