Bezový keř byl průchodem na onen svět

Černý bez je listnatý keř, který dorůstá do výšky několika metrů. Rozhodně nepatří mezi vzácné nebo chráněné rostliny, protože roste podél cest, na rumištích, mezích či mýtinách a v našich končinách o něj rozhodně není nouze. Má rád vlhčí půdu a může růst na plném slunci nebo v částečném stínu.

Zdroj: Deník/Jiří Štraub

Za posvátný jej považovali už Keltové a staří Germáni. Druidové jej uctívali jako obydlí Matky Země. K léčení a obřadům se používaly všechny části keře: květy, plody, listy, kůra, dřevo i kořen. Černý bez byl považován za lék proti „devateru nemocí“. Například mast vyráběná z bezových listů byla domácím prostředkem k léčení ran, pohmožděnin, výronů a omrzlin.

Některé ze starobylých mýtů o tomto keři se zachovaly až do dnešní doby. Podle nich je bez černý hraniční strom. „Střeží hranice mezi životem a smrtí, mezi nemocí a zdravím, mezi tímto světem a oním světem,“ píše portál Druidská zahrada.


Nahrává se anketa ...

Černý bez byl uctíván zejména v severní Evropě a na britských ostrovech. Věřilo se, že jej obývají dobří duchové a víly.

V Dánsku byl strom spojován s mocnou magií. Lidé byli přesvědčeni, že každý, kdo se o svatojánské noci postaví pod bezový keř, uvidí kolem projíždět vůz s vílami a králem elfů. Jídlo ponechané přes noc pod bezem se považovalo za dar vílám.

Ochrana před bleskem a zlými duchy

Bezová větvička vložená do úst měla mít schopnost vyhánět zlé duchy a léčit bolest zubů. V některých oblastech se dokonce mělo za to, že do bezového keře nemůže uhodit blesk.

Sušené bezové květy se používaly k zahánění horečky, léčbě revmatismu i odstraňování bradavic. Květ bezu položený vedle polštáře navozoval klidný spánek. Bezové víno mělo pověst nápoje, který navozuje jasnozřivost a způsobuje halucinace.

Lidé si vysazovali bezové keře k domům, protože věřili, že tím zabrání vstupu zlých sil. „Tento zvyk však mohl vzniknout i kvůli potřebě zbavit se v domě obtížného hmyzu, protože bylo známo, že vůně bezových listů odpuzuje mouchy,“ uvádí web Trees for Life,  který se věnuje skotské přírodě a její ochraně.

Lidé také věšeli svazky listů černého bezu ke dveřím i do vrat ve stájích pro dobytek a připevňovali je ke koňským postrojům.

Chovatelé krav a mlékaři věřili, že černý bez zabrání sražení mléka. Vyprané utěrky, určené k lisování sýrů, i další prádlo spojené se zpracováním mléka, věšeli na bezové keře.

V posledních letech je u zahrádkářů velkým hitem výživa maliníků hnojivem z banánových slupek
Malinám prospívá hnojivo ze zbytků jiného ovoce. Dodá jim vzpruhu, zajistí úrodu

„Pach, který prádlo nasávalo z listů, měl přispět k lepší hygieně v mlékárně,“ vysvětluje web Trees for Life.

Sedláci věšeli kříže z bezových větviček na stáje a stodoly, aby tak chránili dobytek. Kočí pohřebních vozů nosili rukojeti bičů vyrobené z bezu, aby zaplašili zlé duchy. Na Sicílii se tvrdilo, že černý bez má moc odpudit hady.

Květ bezu položený vedle polštáře navozoval klidný spánek.Květ bezu položený vedle polštáře prý navozuje klidný spánek.Zdroj: Shutterstock

Bez černý střeží domácí štěstí

Černého bezu si vážili i lidé ve střední Evropě. Naši předkové si při stěhování vždy brali do svých nových domovů semena nebo sazenice černého bezu, protože věděli, že tolik léčivých účinků má jen málokterá rostlina.

Dodnes jsou i u nás vidět velké keře černého bezu u vchodů do starých budov. Věřilo se totiž, že tato rostlina ochraňuje štěstí v domě.

Kokoška pastuší tobolka se stala součástí tradiční medicíny Číny a Japonska. Využívaly se zejména její močopudné účinky a schopnost zastavit krvácení.
Plevel s tajemným jménem zázračně pomáhá při ženských zdravotních problémech

Černý bez je spojen také s hudbou, protože je vhodný k výrobě píšťal. Větve tohoto keře obsahují měkké jádro, které lze vydlabat, takže zbude tvrdé a snadno leštitelné dřevo. Ostatně k prvním jarním zábavám českých a moravských dětí patřilo „otloukání píšťaliček“, tedy výroba píšťalek z bezového dřeva.

Pohanské uctívání stromů a jejich božstev přetrvávalo dlouho. S křesťanskou vírou však bylo neslučitelné, a proto je v 9. století zakázal Karel Veliký. Ukázalo se však, že staré rituály přežívají, takže další zákaz vydala církev na koncilu v Trevíru v roce 1227. Nicméně víra v magickou sílu stromů přetrvávala i po další staletí a není neobvyklá ani dnes.

Proč je bez černý zdraví prospěšný:

  • Květy bezu černého jsou zdrojem silic, tříslovin, slizu, éterických olejů, omega 3 a 6 mastných kyselin, flavonoidů, glykosidů i vitaminu C.
  • Vyrábí se z nich sirupy i šumivé víno a likéry, suší se do čaje a mohou se osmažit v těstíčku jako řízky.
Surfinie rostou rychle, jejich barvy jsou efektní a převislý vzhled velkolepý
Co do truhlíku? Surfinie nevyžadují velkou péči a na balkoně vypadají luxusně
  • Černé bezinky jsou zdrojem organických kyselin, tříslovin, pektinu, glykosidů, anthiokyanů, kariotenů, cholinu, vitaminu A, C, vitamínů skupiny B, železa a selenu.
  • Převařená šťáva z bezinek pomáhá zejména při léčbě migrén, nervových chorob a při zánětu trojklanného nervu.
  • Z bezinek můžeme vyrobit sirup, víno, likér, marmeládu nebo čaj.

Magický bez černý

Nespěte pod bezem, jinak zešílíte

Při špatném nebo neopatrném zacházení se však magie bezu černého obracela proti lidem. Ve starých pověstech se objevuje mnoho varování před podřimováním nebo spánkem pod černým bezem, protože spáč by prý mohl zešílet, případně by se už vůbec nemusel probudit.

Motiv kouzelného bezu použila také spisovatelka J. K. Rowlingová v příbězích o mladém čaroději Harry Potterovi. Mezi zlověstné relikvie smrti patřila nepřemožitelná bezová hůlka, po níž bažil Lord Voldemort.

Vyplývalo to zřejmě z víry, že tento keř je branou do jiných světů, ale dnes máme i jiné vysvětlení. „Je možné, že výrazná vůně bezových listů má mírně narkotické účinky,“ upozorňuje web Trees for Life.

Se zlou se potázal ten, kdo vykácel bezový keř bez toho, že by ihned zasadil nový. V mnoha oblastech také bylo zakázáno topení bezovým dřevem nebo jeho pálení. Podle pověr hrozilo, že to přivede ďábla, nebo přinese velké neštěstí.

„To mohlo být založeno na rozumné úvaze: je totiž možné, že spalování dřeva by způsobilo uvolnění kyanidového plynu, který by mohl být v uzavřených prostorách toxický,“ podotýká web The Foraging Course Company, který se zaměřuje na divoce rostoucí jedlé rostliny.

Opatrnost je potřebná i při konzumaci plodů bezu. Syrové bezinky jsou při konzumaci většího množství jedovaté. „Bobule černého – zvláště pokud jsou nezralé – obsahují jedovatou látku sambunigrin, která způsobuje nevolnost a zažívací potíže. Bobule je proto vždy nutné důkladně povařit,“ vysvětluje Národní zdravotnický informační portál.