Infekce močového ústrojí představují dlouhodobé trápení, protože se i po léčbě antibiotiky často vracejí. Proto dnes mnozí lékaři, nejen léčitelé, doporučují svým pacientům šťávu z brusinek, aby nemuseli nasazovat antibiotika každé dva měsíce. Látky v brusinkách obsažené brání choroboplodným zárodkům usazovat se v močovém ústrojí a množit se, účinně je odplavují z těla ven. Brusinky navíc prosluly jako účinné bojovnice při potížích s prostatou.

Z brusinkových plodů se zavařují kompoty, které jsou nepostradatelnou přílohou svíčkové a prakticky všech zvěřinových chodů. V sušené podobě ozvláštní zeleninové i ovocné saláty, velmi osvěžující je brusinkový džus. Čistá brusinková šťáva je však velice kyselá a tak koncentrovaná, že dráždí zubní sklovinu, proto se doporučuje ředit vodou.

Brusinky na vaší zahradě

Brusinky

Brusinka, latinsky Rhodococcus vitis-idaea, dorůstá do výšky dvaceti centimetrů, je to vlastně takový stálezelený keřík s plazivým oddenkem. Hojně se vyskytuje v sušších lesích až do horského pásma v Evropě, Severní Americe a Asii. Keřík snáší i docela nízké teploty, ale k dozrání plodů potřebuje slunce.

Brusinky lze na zahrádce celkem snadno pěstovat, když jim zajistíme kyselou a dostatečně vlhkou půdu. Lze použít podobný substrát jako pro borůvky nebo směs lesní hrabanky, rašeliny a písku. Stanoviště musí být chráněné, nejlépe zpola zastíněné jehličnatou dřevinou či rododendronem. K zálivce je nejvhodnější dešťová či jiná měkká voda, která neobsahuje vápník. S hnojením buďme spíše opatrní. Pokud se pro něj rozhodneme kvůli zvýšení sklizně, užívejme výhradně hnojiva pro kyselomilné rostliny, jako jsou rododendrony a azalky.