Murraya paniculata je známá také pod názvem pomerančový jasmín. Příbuzensky je spjatá s citrusy z čeledi routovitých a podobá se jim i svým květenstvím. Drobné bílé květy jsou po odkvětu nahrazeny červenými bobulemi, které se sice nekonzumují, ale nejsou ani jedovaté. Východní kultury je suší a drcenné je přidávají do kari koření. Květy se pro změnu používají k parfémování čajů.

Domovinou pomerančového jasmínu je jihovýchodní Asie, kde tato rostlina může dorůstat až třímetrové výšky. Doma v květináči však nebude vyšší než půl metru, dá se také tvarovat jako bonsaj. Nemusíte se proto bát, že by vám přerostla přes hlavu nebo v bytě vytvořila neprostupnou džungli. Vejde se všude.

Murraya paniculata

Vyhovuje jí světlé a teplé místo u okna a častá zálivka. Substrát nikdy nesmí vyschnout. Pokud murrayu pěstujete celoročně v teplém bytě a nedopřejete jí zimní klid v chladu, měli byste ji i celoročně hnojit. Jestliže ji ale na zimu umístíte na chladnější místo, třeba do zimní zahrady, hnojení i zálivku bude potřeba omezit. Kombinace zimy s vlhkem může být pro choulostivou murrayu fatální.

Zajímavé je, že murraya paniculata se dá vypěstovat snáze ze semínek než z řízků. Aby řízky dobře zakořenily, potřebují teplotu okolo 30°C a vysokou vzdušnou vlhkost. Takové podmínky poskytnou spíše profesionální množárny než panelákový byt.

Pomerančový jasmín roste pozvolna a není nutné ho každoročně přesazovat. Když už je mu květináč viditelně malý, přesadíme ho do lehčí zeminy s příměsí písku a rašeliny. V létě můžeme rostlinu letnit, za suchého počasí ji často rosíme.