Tvarem se podobá mrkvi a barvou briketám. Když ho oloupete, vypadá tak trochu jako chřest a podobně se i zpracovává. Jeho chuť je jemná, jakoby oříšková. Mohou si ho dopřávat dietáři i diabetici, protože neobsahuje téměř žádné kalorie. Zato je nabitý vlákninou a minerálními látkami, jako je hořčík, železo, vápník, draslík a fosfor. Z vitamínů je zastoupen vitamín A, B1, C i vzácný vitamín E.

Není jasné, odkud černý kořen pochází, vzhledem k jeho lidovému názvu se nicméně usuzuje, že se do našich zemí dostal ze Španělska. V jižní Evropě se v kuchyni používal už v 16. století a vázala se k němu pověra, že dokáže usmrtit hada - stačí prý černý kořen vložit hadovi do tlamy. Není však známo, jestli to někdy někdo vůbec zkoušel. Této zvláštní kořenové zelenině se také připisovaly léčivé účinky, využívala se zejména k léčbě dýmějového moru.

Vzrostlý kořen se v obchodech objevuje málokdy, dá se sehnat spíš na farmářských trzích a ekofarmách. Semínka se vysévají brzy zjara do hluboké a vyhnojené půdy s vysokou vlhkostí. Přihnojování organickými hnojivy a dusíkem během vegetace se nedoporučuje, kořen by byl hořký a houbovitý. Řádky by měly být od sebe vzdáleny 30 – 40 cm, vzrostlé rostlinky jednotíme na 10 cm. Kořeny sklízíme v říjnu a můžeme je skladovat po celou zimu v bednách s pískem.

Vařený černý kořen s bešamelovou omáčkou a šunkouZdroj: Shutterstock.com

Černý kořen lze jíst syrový i vařený, po oloupání bychom ho však měli vždy namočit do octové či citrónové vody, aby nezhnědl. Pozor musíme dát také na latex, který z kořene vytéká po nakrojení. Jde o hořkou a lepkavou tekutinu, jež by měla před konzumací z kořene vytéct, aby pokrmu nezkazila chuť. Kořen se zasyrova strouhá do různých pomazánek, zkusit ho můžete s tvarohem, žervé nebo bílým jogurtem. Na kolečka nakrájený černý kořen se dá zapéct v troubě s bešamelovou omáčkou a tvrdým sýrem, připravuje se z něj i chutná dietní polévka.