Nová podoba zahrad: Jahody a bazén se začínají měnit za stromy a keře

Zahrada Hodkovičky.

Zahrada Hodkovičky. | Foto: Foto: se svolením Land05

Galerie Dalších 11 fotografií v galerii   >

Sedmnáct let vrací zeleň do parků, na náměstí, do školek, kancelářských komplexů i soukromých zahrad. Ať už jde o půvabné lípy a akáty, které znova lemují pražskou Vinohradskou třídu, trvalkové záhony či dětská hřiště v parcích, nebo zahrady, kde se zabydlují slepice. „Kvalifikovaná údržba zeleně je však pořád bolavé místo,“ říká zahradní a krajinářská architektka Martina Forejtová.

Co vás zlobí, když se rozhlédnete po zdejších zahradách? Bazény místo stromů?
Každý má svůj životní styl. Když chce na zahradě bazén, proč si ho nepořídit? Vždycky se dá vkusně zakomponovat do prostoru tak, aby měl svoje místo, nerušil a byl v harmonii se zbytkem zahrady. Mně spíš vadí, když si lidé vyberou v zahradnickém centru spoustu rostlin, keřů a stromků, které si na svém pozemku vyskládají jako sbírku na poličce, aniž by vzali v úvahu přirozené podmínky zahrady, ať už jde o sluneční svit nebo druh půdy. Jsme zvyklí mít všechno hned. A zeleň je jedna z věcí, na které si musíte počkat. Taky se mi nelíbí, když se zelená plocha kolem domu stane odkladištěm věcí, které by se ještě takzvaně mohly hodit. Ale to je relikt minulosti.

Jaké chyby děláme nejčastěji při budování zahrady „svépomocí“?
Už jsem se toho částečně dotkla. Lidé by měli mít promyšlené předem, co, kam a proč vysadí. Zahrada potřebuje koncepci, bez zkušenosti a znalostí ji vytvoříte stěží. Když si rostliny pořizujte bez nich, během let některé zajdou, zatímco jiné se oproti původnímu záměru pořádně rozrostou a zmohutní. Místo příjemné zahrady vás pak obklopuje nevábný prostor, co má do harmonie daleko. Lidem je navíc líto přerostlé keře a stromy pokácet. V takových situacích se na nás klienti obracejí s prosbou o pomoc. Pak je třeba být razantní, a jak říkával Arnošt Emanuel Silva-Tarouca, zakladatel průhonického parku, mít tvrdé srdce a ostrou sekyru. Přitom odborník by na začátku dokázal navrhnout kombinaci rostlin, které spolu pěkně ladí a do jejichž porostu by bylo třeba zasahovat minimálně. Taky je škoda, že lidé si ještě nezvykli zvát si zahradnickou firmu na údržbu zahrady. Auto přece vozíme do servisu a mít paní na úklid už není výjimečné. Já se také chodím radit se zahradníky.

Bambus je nenáročná a univerzální rostlina.
Celoročně zelený živý plot bez údržby? S jednou rostlinou to je možné

Na kácení stromů bývají lidéhodně citliví. Nejen na soukromém pozemku, ale hlavně ve veřejném prostoru.
Nesou ho nelibě, jenže nejsou odborníci, aby dokázali posoudit, v jakém jedaný strom zdravotním stavu a nebude-li ohrožovat majetky a životy lidí. Zodpovědní úředníci se potom ocitají v kleštích. Také se bohužel stává, že musí být odstraněn strom, který někdo velmi špatně vysadil a následně mu nevěnoval potřebnou péči. Když vidíte v ulici už deset let stejnou lípu, která je stále jen čtyři metry vysoká, krní a sama se trápí, dendrologovi je jasné, že nikdy nepřinese stín a požadované mikroklima. Pak je lepší ji odstranit. Radnice by měly své zásahy v tomto směru občanům vysvětlovat předem, což zatím moc nedělají a lidé jsou pak naštvaní.

Jak v této souvislosti hodnotíte závazek pražského magistrátu vysadit v Praze milion stromů?
Je to hezké gesto, jenže vysazení stovky zelenáčků na okraji Prahy v zalesněném území centru města moc nepomůže. A my potřebujeme stromy právě tam. Pokud má strom být schopen vytvořit korunu, musí mít také kořeny, potřebuje prostor nad zemí i pod zemí. A to bývá ve městě problém, protože ho potřebují taky inženýrské sítě, chodci, auta. My se výsadbě stromořadí věnujeme dlouhodobě. V roce 2008 jsme navrhli obnovu pražské Vinohradské třídy a všem sto sedmdesáti lípám a trnovníkům se tam daří skvěle. Předpokladem úspěchu byly velké výsadbové jámy, kvalitní substrát a pět let velmi intenzivní následné péče, která zahrnovala zálivku či vyvětvování, prostě systémový přístup. V rozpočtu městských částí musejí být peníze, a ne malé, na následnou péči, a tahle oblast pokulhává. Lidé musejí vidět, že se o zeleň stará erudovaný odborník – zahradník, ne chlapi s pilou a sekačkou z technických služeb. Údržba je bolavé místo, byť se město od města liší.

Zahrada podle vás odráží trendy ve společnosti. Co o nás vypovídá?
Moc se mi líbí návrat k pěstování zdravé zeleniny bez chemie a kompostování. Vzpomínám si na první požadavky klientů před lety, když jsem začínala. Hlavně žádnou zeleninu. Jenže pak se začalo v Česku na zahradách grilovat, s tím ruku v ruce šlo pěstování bylinek a posléze vyvýšené záhony. Dneska už jde o standardní požadavek mladých rodin, aby si děti mohly zobnout jahůdku nebo hrášek a také aby byly v zahradě menší výpěstky ovocných stromů. Poslední dobou, což mě hodně baví, zaznamenávám i požadavek na úpravu prostoru pro chování slepic. Zdá se mi, že tohle bude další trend. První klient, který nás o vybudování výběhu a kurníku požádal, vysvětloval, že má čtyři děti a je mu líto, když se vyhazuje nedojedené jídlo. Čerstvá vlastní vajíčka jsou taky fajn. Shodou náhod jsem nedávno mluvila s architektem, který si pro svou zahradu navrhl moc podařený prototyp kurníku. Docela vážně začínáme uvažovat, že budeme zákazníkům jeho kurník nabízet.

Dopřát pejskovi nebo kočičce dovádění na zahradě, v bezprostřední blízkosti jejich domácích pelíšků, se zdá být tím nejlepším, co jim můžete nabídnout
Ze zahrady jde udělat ráj pro mazlíčky. Ale musí se na to chytře

Co se dá na pozemku kolem domu dělat pro ochranu životního prostředí?
Základem je zadržování dešťové vody, aby neodešla do kanalizace.Vody je málo, bude čím dál dražší. Před několika lety jsme s kolegy na výstavě Zahrada Čech vytvořili expozici Dešťová zahrada. Podařilo se nám ukázat různé způsoby zadržování dešťové vody na malém pozemku – v sudech, v dešťových záhonech, v podzemních nádržích, pomocí zelené střechy nebo kombinací těchto prvků. Ostatně zahrádkáři chytali dešťovku do sudů a hospodařili s ní odjakživa. Když procházím některou z malých opečovávaných zahrádkářských kolonií, vždycky se kochám, jak je tam všechno do detailu promyšlené, nejen zachytávání dešťovky. Každý kousek maličkého pozemku bývá dokonalevyužitý a zároveň pěkný pro oko. Vidíte mravenčí práci, korunovanou zkušeností mnoha let. Nádhera. V moderních zahradách se už běžně využívají k uchování dešťovky podzemní akumulační nádrže. Když to pozemek umožňuje, skvělé je založení jezírka, může být i koupací.Zahradě však prospěje i malé kamenné pítko pro ptáky nebo malá fontána. Hned prostor oživí, přiletí ptáci, vnímáte zurčení vody.

Zelené střechy také zadržují vodu, odpařují ji, eliminují výkyvy teplot v domě. Vidím jejich velký přínos hlavně ve velkých městech, kde existuje spousta plochých střech, ideálních pro zazelenění. Moc neberu argument památkářů, kteří chtějí v centru Prahy uchovat červené střechy. Líbilo se mi, jak tuto striktní podmínku, která v podstatě eliminuje porost na střeše, vyřešil pan architekt Stanislav Fiala na Drnu, což je mnoha cenami ověnčený dům na Národní třídě. Vyřešil zadání ke spokojenosti všech – zamulčoval výsadby drtí z červených tašek.

Častou zálivku potřebují v Česku tak oblíbené trávníky. Mění se v tomto směru požadavky klientů? Ustupují květinovým loukám?
Primárně o kombinaci trávníku s loukou uvažují lidé s velkou zahradou. Trávník, který vyžaduje pravidelnou údržbu a zálivku, je dobré založit v okolí domu a ve vzdálenějších částech zasít květnatou louku. Stačí ji posekat dvakrát ročně, není náročná na vodu, přizpůsobí se suchu, aniž by trpěla její kvalita. Už párkrát jsme do projektů zakomponovali i ovce, které louku spásají. Jedna naše klientka z Rožmitálu si na jaře vypůjčí dvě ovce od místního chovatele, vypustí je na zahradu a na podzim je vrátí. Úplně neberu opačný, docela v současnosti proklamovaný trend zahrady bez trávníku. Když má rodina malé děti, potřebují přece pobytovou plochu pro batolení a ty starší pro dovádění.

Překvapilo mne, že komule Davidova, oblíbený motýlí keř, je vlastně invazivní rostlina. A my ji v dobré víře, že pomáháme ubývajícímu hmyzu, pěstujeme. Našlo by se takových příkladů víc?
V prvé řadě je třeba rozlišit, kde komuli vysazuji. V uzavřené městské zahradě nemá šanci se rozšířit do krajiny a zaplavit ji. Něco jiného je, když ji vysadíte u chalupy na okraji vsi, blízko otevřené krajiny. Ještě pořád však komule není takovým ohrožením jako třeba křídlatka sachalinská, která je roznášena vodou a roste podél toků. Varující je příběh bolševníku. Ten byl původně přivezen jako okrasná rostlina, a že je invazivní, nikdo netušil. Akáty milujeme jako stromy do uličního stromořadí, jde o nenáročnou dřevinu, která snese hodně špatné podmínky. Dokáže obsadit rumiště nebo náspy tratí, kde jsme rádi, že něco roste. Jenže má takové životní strategie, že v krajině dokáže vytlačit jiné druhy; duby a habry se nedokážou udržet v sousedství akátu. Opět proto připomínám, jak důležité je předem se znalostí věcí přemýšlet, kam a proč rostliny použít.

Land05 je ateliér zahradní a krajinářské architektury. Co je z vašeho pohledu náročnější – upravovat zahradu nebo revitalizovat park?
Hlavní je klient. S ním musíte být v souladu a pak je jedno, jestli půjde o soukromého investora, starostu nebo úředníky z odboru životního prostředí. Při revitalizaci parku jde o běh na dlouhou trať, náročnou práci, co trvá třeba čtyři roky. Proces zdlouhavé přípravy bývá někdy frustrující, proto ráda skočím do menších projektů zahrad. Tam naopak jde všechno rychle, včetně zpětné vazby. Vyvažování potřebuji.

Dům v ruině
Znásilněná ruina se proměnila ve výstavní krásku pro rekreaci

Revitalizaci obrovského Parku přátelství na pražském Proseku oceňují odborníci a vodní prvky chválí místní.
Celý koncept navrhl architekt Otakar Kuča už v šedesátých letech minulého století. On vytvořil velkorysé rozvržení a do náhorní plošiny vyprahlého Proseku umístil vodní prvek, což je parádní. My jsme měli čest dělat s takovým mistrem revitalizaci, byla to velká škola. Šlo o rozsáhlý projekt, ale stejně tak mě baví proměny malých zanedbaných koutů. Milou zpětnou vazbu jsem dostala po otevření malého parčíku na pražském Žižkově U Kněžské louky. Komponovali jsme ho jako klidový, jak si přáli místní. Vytvořili jsme promenádu lemovanou trvalkovými záhony s travinami, které kvetou celou sezonu. Jeden ze záhonů je dešťový. Vodu z pevné plochy stahujeme kovovými svody do záhonu, kde se dokáže postupně zasakovat do půdy. Hřišť je v okolí spousta, udělali jsme proto jen malý koutek pro děti. Vymyslela jsem si terénní muldičky s tunelem, pokryté měkkým povrchem. Při otevírání si jedna maminka stěžovala, že takový prostor její dítě bavit nebude. Pan starosta mi asi po hodině volal, že spokojený potomek té maminky si ještě pořád na muldičkách hraje. Občas tam chodíme s naším synem, děcka si vymýšlejí svoje hry, pouštějí z kopců autíčka, honí se, baví je to. Taky mám ráda naše velké hřiště v Thomayerových sadech. Protože je blízko Vltavy, jako centrální prvek jsme zvolili pumpu s pitnou vodou. Všude je písek, děti si pumpují vodu, bosé staví kanály a hrady, zatímco rodiče si mohou užívat chvilku klidu.

Jak jsou na tom s přístupem k ochraně životního prostředí developeři?
Samozřejmě vědí, že projekt, který se jmenuje U zeleného lesa, se lépe prodává. Snaží se, někteří vážně, někteří na oko, tyhle věci reflektovat. Je na nás krajinářích, abychom jim nabídli různé možnosti a hlavně je dokázali přesvědčit, že mají smysl, byť na začátku budou stát víc peněz.

Co budování vaší vlastní zahrady? V jaké je fázi?
Dokončujeme rekonstrukci domu, zahrada bude ještě chvíli kovářova kobyla. Nápadů mám hodně, ale potřebujeme si trošku vydechnout po přestavbě. Hlavně se musím rozhodnout, co opravdu budu moci na své zahradě mít. Protože se tam všechno, co mám v hlavě, samozřejmě nevejde. Chybět nebudou mraky mých oblíbených trvalek – pivoňky, kakosty, šalvěje, okrasné traviny i jarní cibuloviny. Vysadili jsme už hrušeň a svitel, máme také nový velký kompostér.

Martina Forejtová
Vystudovala zahradní a krajinářskou architekturu v Lednici na Moravě. V roce 2005 spoluzakládala ateliér a05 a v roce 2016 založila vlastní ateliér Land05. Má za sebou desítky úspěšných realizací jak rodinných zahrad, tak i parků, městských ulic a projektů v krajině. Projekty Land05 získaly spoustu ocenění, například v soutěži Zahrada roku 2020 se zahrady v pražských Hodkovičkách a Na Babě umístily na prvním a druhém místě. V roce 2021 získal park U Kněžské louky druhé místo.

Vybrali jsme pro vás

Zprávy odjinud