To, že již brzy bude na zahradě velmi rušno, nám již nějakou dobu hlásí malé drobné kvítky, které jako první po zimě zkrášlují naši zahradu. Sněženky zdaleka nejsou jedinými posly jara. Již v teplém lednu vykoukl zpod sněhu talovín zimní, jehož drobné žluté kvítky můžeme ještě nyní vidět v koutku zahrady pod keříky. Vděčnou ozdobou každé zahrádky jsou také rozličné květy šafránu (krokus), které nezastaví sníh ani kamení a parádu udělají na zahradě od února až do dubna, některé druhy i na podzim.

Jejich výhodou je mimo jiné i to, že je můžete zasadit takřka kamkoliv počínaje skalkou, přes trávníky, do blízkosti stromů a hodí se i pro pěstování v nádobách. Do skalky se hodí drobnější botanické druhy, na volném trávníku či pod stromy vyniknou i větší hybridy s pestrobarevnými květy. Všechny drobnější cibuloviny si navíc samy regulují svůj vegetační běh, takže s nimi získáte mnoho parády pouze s minimální péčí.

Naproti tomu větší starostlivost vyžadují tulipány, narcisy a další přešlechtěné cibuloviny, které bychom po odkvětu na jaře měli nechat zatáhnout a poté vyndat z hlíny, aby se půda pod nimi mohla znovu obnovit a načerpat živiny. Co se živin týče, často je o ně připravují sami lidé svou přehnanou péčí.

„Mají tendenci odstraňovat listy, které odumírají nebo jsou jen nevzhledné, a například pro tulipány je to velká ztráta. Neboť i z těchto listů čerpá cibulka živiny pro další sezónu,“ říká předseda Svazu zakládání a údržby zeleně Martin Závodný. O celkovém vzhledu rostliny nyní na jaře podle něj spíše rozhoduje péče, kterou jsme tulipánům věnovali již vloni na podzim. „Týká se to i hnojení, jehož efekt se může projevit až v příštím vegetačním období rostliny, pokud s ním začnete pozdě,“ doplňuje Martin Závodný.

Příprava půdy

Pro zdárný růst květin, ale také před výsadbou zeleniny, keřů a stromů, je na jaře potřeba dostatečně prokypřit půdu. Díky kypření se dostane více kyslíku k semínkům a také se zamezí nadměrnému odpařování vody potřebné ke klíčení. Naopak se přeruší klíčení plevele, který se dere na povrch rychleji nežli samotné kultivary. Jak nejlépe půdu prokypřit?

Tradiční zahrádkáři zřejmě nedají dopustit na zahradní klasiku – motyčku, hrábě, rýč. Na trhu je ale řada kultivátorů, které mohou dobře posloužit před jarní výsadbou na záhoncích. Pokud si nejste jistí, jaký stroj by odpovídal potřebám vaší zahrady, můžete si ho vypůjčit. „Využívání půjčoven je již docela oblíbené, protože lidé zjistili, že si nemohou dovolit mít doma speciální stroj na každou práci, který navíc využijí třeba jen jednou za rok. U zapůjčeného stroje navíc odpadají starosti s údržbou, což je také pro mnohé stěžejní,“ doplňuje Martin Závodný.

Pro větší úrodnost můžete do půdy zapracovat kompost, kamennou moučku nebo zasít směs travin takzvané hnojivo na zeleno, které se později zaryje do půdy. Kromě přidaných živin také půdě svědčí pravidelné meziroční střídání různých druhů rostlin, aby se půda nevyčerpala.

Péče o trávník

Pokud chceme, aby se trávník na jaře pěkně zazelenal, před tím, než ho začneme sekat, bychom měli vyhrabat staré po zimě uhnívající lístky (stařinu). Do prořezání trávníku se můžete pustit speciálními prořezávacími hráběmi, na větší plochy se již vyplatí technika v podobě vertikutátoru. S jeho pomocí se trávník nejen provzdušní, dokáže také odstranit plsť, která brání v růstu. „Touhle procedurou se trávník po zimě uvolní, zbaví se nadbytečných tlejících částí a také se zabezpečí přísun vody a živin ke kořínkům. Živiny budou ještě lépe využitelné, pokud trávník následně přihnojíte nějakým dusíkatým hnojivem určeným právě pro jeho jarní nastartování,“ vysvětluje Martin Závodný.

První sekání je ideální provést ve výšce trávy minimálně okolo pěti centimetrů a se sekačkou pak vyjíždět pravidelně i dvakrát týdně. Pokud trávu necháme přerůst, posečený trávník získá díky špatnému přístupu světla nažloutlou barvu. Pro dokonale střižený trávník se hodí vřetenová sekačka. Na rozdíl od té klasické (rotační), srovná všechny rostliny do stejné roviny, takže budí dojem, jakoby byl trávník ostříhaný nůžkami. Nevýhodou vřetenové sekačky je ale její větší velikost a hmotnost a s tím spojená obtížnější manipulace.

Tipy pro výsadbu

Dobře připravená půda je pro zahrádkáře polovina úspěchu. Ovšem ani sebelepší zahradní technika nezaručí, že se vyhnete dalším úskalím při pěstování v užitkové či okrasné zahradě. Například v současném nestálém počasí, které provází kolísání teplot po celý rok, je stále těžší přesně určit, kdy je ten správný čas k sázení konkrétních rostlinných druhů. Pomoci nám dokáže sama příroda, stačí se jen dívat kolem sebe.

Sledováním různých jevů v přírodě a jejich opakováním se zabývá takzvaná fenomenologie, věda, podle které se jako pomůcka při výsadbě na zahradě dá použít i doba kvetení stromů a květin. Jakmile například na lísce rozkvetou jehnědy (a zároveň je půda již rozmrzlá), je to signál k tomu, že můžeme vysévat špenát, mák či ředkev. Rozkvetlý šafrán zase prý ohlašuje, že je ten správný čas k vysévání pórku a pažitky, ale také ostrožky a tařice. A týden po nich je ideální pro vysetí mrkve a petržele.

K tomu, aby se semínka ujala a rostliny správně rostly a také optimálně plodily (kvetly), je potřeba se zamyslet i nad jejich výběrem. Na samotnou klíčivost má vliv především stáří semen, proto není vhodné nakupovat je na několik let do zásoby. To ale neplatí u semen s tvrdou slupkou například u okurky, jejichž klíčivost je nejlepší až po několika letech. Pokud je vám líto starší semínka nevyužít, můžete si jejich kvalitu otestovat.