Boom bylinek souvisí i se současným trendem takzvaných přírodních zahrad, které vypadají, jakoby všechno narostlo jaksi samo. Většina z nich totiž opravdu splňuje naši představu o nízkoúdržbové zahradě – mnohé z nich není třeba ani plít.

Krása nebo užitek?

Mezi bylinkami najdete jednoletky, dvouletky a trvalky, otužilé domácí druhy i středomořské krásky. Výběr je jen na vás. Před založením bylinkové zahrady si však udělejte jasno v tom, co od ní očekáváte. Budou hustá květenství levandule a dobromysli především vizuálním dekorativním prvkem? Nebo se budete při výběru bylin řídit chuťovými buňkami, abyste mohli čerstvě natrhané listy bazalky či tymiánu využívat třeba při letním grilování?

Ideálně samozřejmě obojí, namítnete. Pokud dáte na doporučení zkušených zahrádkářů, vsadíte spíš na užitek a začněte s výsadbou této pětice: rozmarýn, bazalka, tymián, dobromysl a šalvěj. Až se s nimi spřátelíte, rozšiřte svou bylinkovou zahradu o pažitku, petržel, bazalku, mátu a estragon – ovšem pozor, ty se musí zalévat.

Při výběru bylinek musíte vzít úvahu také volbu shodného stanoviště. Většina z nich má ráda slunečná místa v závětří. Obecně se jako stanoviště doporučuje dobře osluněné místo s humózní vápenitou půdou. Doplňková zálivka obvykle není nutná, protože většina bylin je nenáročná na vodu. Nejlépe je kombinovat jednoleté rostliny s trvalkami tak, aby bylo snadné záhon vyplít.

Velká část běžně dostupného sortimentu představuje bylinky s původní domovinou ve Středomoří, kterým nevadí chudé půdy a svědčí plné slunce a dobře propustná půda bohatá na písek nebo štěrk. Jen část z nich vyžaduje živnou půdu. Třeba máta sice poroste i v chudší půdě, ale v té bohaté na živiny bude k nezastavení. Stejně tak libečku lékařskému či meduňce svědčí hluboká a bohatá půda. Tyto bujně rostoucí léčivky se také neobejdou bez zálivky, kterou jim občas dopřejte během horkého léta.

Kam s nimi

Teoretickou přípravu máte za sebou, je načase nabyté znalosti uplatit v praxi. Především rychle rostoucí jednoletky a dvouletky, jako jsou heřmánek, kopr, koriandr, bazalka, měsíček či petrželka se vyplatí vypěstovat ze semen. Vysejte je doma a vzešlé rostlinky sázejte na záhon. I otužilým druhům půjde klíčení a počáteční růst lépe v teple za oknem nebo ve skleníku. Teplomilnou bazalku či koriandr by mráz dokonce zničil. „Než vysadíte rostlinky na záhon, je potřeba je otužit, aby nezažily šok. Nejprve truhlíčky a květináčky s rostlinkami dávejte ven na chráněné místo do polostínu a na noc je zase schovejte. Po několika dnech je nechte venku i přes noc – pokud nejsou v předpovědi noční nebo ranní mrazíky,“ doporučuje Michaela Miťhová, autorka úspěšného blogu Bylinkový ráj. Na záhon je vysaďte asi po deseti dnech otužování. Nesmí však už hrozit ranní mrazíky. Ideální doba je v polovině května po zmrzlých, možná i později dle počasí.

Vytrvalé druhy, třeba tymián, mateřídouška, rozmarýn, yzop, šalvěj či levandule, klíčí a rostou pomaleji. Výhodnější proto může být koupit sazeničku nebo získat větvičku a nechat ji zakořenit. Asi je zbytečné připomínat, že je dobré kupovat sazeničky v zahradnictví. Vyhněte se bylinkám, které nabízejí supermarkety – jsou určené k přímé konzumaci, tedy rychlené v ideálních podmínkách pro brzký nárůst hmoty, mají řidší pletivo a nejsou vhodné pro výsadbu na záhon.

Nejlepší je vysazovat rostlinku do země odpoledne nebo k večeru. Sázejte ji i s kořenovým balem do půdy tak, že uděláte jamku o trošku větší, než jsou kořínky, poté do jamky vlijte vodu a pak ji tam vsaďte. Mladé rostlinky nedáváte příliš hustě, záhy se rozrostou. Zalévejte jen zpočátku, než prokoření. Poté je z nich na vláhu nenáročná.

Veškeré bylinky můžete průběžně zastřihovat a výhony používat v kuchyni. Rostliny ochotně obrazí a budou ještě košatější. Mnoho z nich navíc na zahradě přečká i krutý mráz. Mezi ty, které tuhou zimu nepřežijí, patří rozmarýn, bobkový list a myrta.

Údržba bylinkového záhonu je snadná: Na jaře sestříhat přezimující rostliny, odstranit zaschlé a poškozené části, omezit doširoka se rozrůstající druhy, mezi které patří oblíbená máta či meduňka, a po odkvětu sestříhat většinu druhů (s výjimkou šalvěje a levandule), některé až k zemi, aby znovu obrazily. Díky aromatickým látkám bylinky jen výjimečně lákají škůdce, nemusíte proto nepoužívat žádné razantní ochranné přípravky.

Ideální ochrana před škůdci

Aromatické byliny ochrání sousední rostliny před chorobami a škůdci. Poskytují úkryt třeba pestřenkám, které se živí mšicemi. Bělásky odpuzuje aroma yzopu, který funguje jako přirozená nechemická ochrana zahradních plodin. Podobně pažitka odpuzuje škůdce především z růží. Bazalka pěstovaná v blízkosti rajčat a paprik vylepší jejich chuť. Trojice kopr, fenykl, petržel láká do zahrady užitečný hmyz.

Bylinky na balkóněVoňavý balkon

Těšit se z vlastnoručně vypěstovaných bylinek můžete i na relativně omezené ploše balkonu svého bytu. Jižní či západně orientovaný balkon je vhodný pro středomořské rostliny nebo ty, kterým svědčí prudké sluneční světlo, jako je šalvěj, tymián, rozmarýn nebo levandule. Balkon umístěný na východní či severní stranu je stinný, proto se na něj hodí spíše sezónně kvetoucí rostliny v kombinaci s víceletými rostlinami. Z bylinek se na něm bude dařit mátě či pažitce. Pro žíznivé druhy se hodí samozavlažovací truhlíky. Pro suchomilnější jsou naopak nejlepší klasické hliněné květináče, které dýchají a substrát se v nich nepřemokřuje. Pokud máte k dispozici kvalitní vyzrálý, dokonale rozložený kompost, stačí ho smíchat s pískem nebo perlitem, a prvotřídní substrát pro bylinky je připravený. Máta, petrželka, bazalka, kopr, koriandr a další jednoletky a rychle rostoucí bylinky ocení substrát výživnější. Lze jej samozřejmě také zakoupit, k dostání jsou i speciální bylinkové v biokvalitě.