Louka místo trávníku má tu výhodu, že se o ni nemusíte nijak starat. Luční rostliny se spokojí s půdou chudou na živiny, nepotřebují hnojení. Zálivku jim dopřáváme jen po výsevu, když vzcházejí. Vzrostlé rostliny už zalévat pravidelně nemusíme, s letním suchem se vypořádají mnohem snáze než krátce střižený trávník, protože pod nimi půda tolik nevysychá.

S loukou už navíc nebudete potřebovat sekačku. Po odkvětu kopretin porost posekáte kosou. Sečení pak podle potřeby ještě jednou nebo dvakrát v roce zopakujete. A proč kosou? Protože kosa je k úpravě louky nejšetrnější - ponechá naživu drobné živočichy, pro které by motorová či elektrická sekačka znamenala jistou záhubu. Luční porosty bychom měli kosit postupně, aby se jejich malí obyvatelé vždycky stihli z posekané plochy přemístit do nových úkrytů.

Louku můžeme vysévat od poloviny dubna až do konce léta. Je to o to jednodušší, že dnes běžně seženete osiva pro květinové louky, mezi nimiž najdete směsi konkrétně určené pro suchá nebo vlhká stanoviště i směsi obsahující určité druhy půvabných letniček a bylin. Mnoho z nich je schopno samovýsevu, takže vysévání nebudete muset v příštích letech opakovat.

Nechte na zahradě vyniknout přirozenou krásu kopretin, chrp, sedmikrásek, zvonků, chrastavců, řebříčků a vlčích máků, a vytvořte tak domov pro drobný hmyz, kterého v naší zemi povážlivě ubývá. Uděláte tím něco pro přírodu, a vaše zahrada navíc získá osobité kouzlo starých časů.