Mizuně se říká také japonská hořčice; jedná se skutečně o rostlinu příbuznou hořčici, která pochází z Japonska. Zaujme vás dekorativně vykrojenými listy a křehkostí, stejně jako jemnou chutí připomínající oblíbenou rukolu. Výhodou je, že velmi rychle roste, takže na křupavé zelené lístky nemusíte dlouho čekat. Pěstovat ji lze doma v truhlíku takřka po celý rok, ale vysít ji můžete i na záhon. V tom případě ji vysejte nejlépe v dubnu nebo v pozdním létě. Stejně jako mnohé jiné saláty, tak i mizuna potřebuje chladnější klima, aby nevybíhala do květu a neznehodnotila se její chuť.

Semínka mizuny potřebují pro svůj život prostor, a tak pro ně vybíráme rozměrnější truhlík. Naplníme ho lehkým substrátem a semínka do něj vmáčkneme v dvoucentimetrových mezerách. Rostlinky klíčí velmi rychle, ale koření pomaleji, takže je zpočátku zavlažujeme opatrně, abychom je nevyplavili. Idální je používat rozprašovač.

Na záhonech bychom měli mizunu zpočátku chránit netkanou bílou textilií, která ji ochrání před mrazíky a dřepčíky. Mladé rostliny můžeme sklízet už po několika týdnech, případně je necháme dorůst do výšky zhruba 45 cm a pak teprve sklizíme. Lístky se dají sbírat průběžně, rostlina rychle regeneruje a dorůstá.

Mizuna obohatí každý salát

Mizuna obsahuje vitamíny skupiny B, C a E a je rovněž bohatá na vápník, hořčík, draslík a kyselinu listovou. Konzumujeme ji nejlépe čerstvou coby součást salátů, ale můžeme ji i spařit a použít jako špenát do polévek, těstovinových pokrmů či rizota.