Mydlice lékařská obsahuje saponiny, což jsou látky, které se ve vodě chovají jako mýdlo - pění a odmašťují. K vnitřnímu užívání se však nedoporučují, protože dráždí zažívací trakt a mohou přivodit nevolnost. Je to v podstatě logické, vždyť mýdlo byste také nejedli. Přesto se mydlice dříve využívala k pročištění organismu a k léčbě zánětu průdušek, neboť má schopnost rozpouštět hleny.

Kořen mydlice lékařské Nejvíc saponinů obsahuje kořen a oddenky. K odvaru ale můžete použít celou rostlinu, ať v čerstvém nebo sušeném stavu. Mydlice se vaří asi 15 až 20 minut a pak se přecedí. Připravený odvar se dá použít k mytí vlasů a údajně pomáhá při lupénce a jiných kožních onemocněních. Můžete v něm však také vyprat jemné prádlo nebo s ním zkusit vyčistit starožitnosti. Vzhledem k tomu, že je mydlice mnohem šetrnější než běžné chemické přípravky, pochvalují si ji i restaurátoři.

Mydlice je v našich krajích poměrně hodně rozšířená, najdete ji zejména ve vlhkých živných půdách podél vodních toků a na březích stojatých vod. Pro pěstování v květináči není vhodná, ale klidně si ji můžete vysadit na zahrádku. Semena se vysévají na jaře přímo do půdy, během zimy se mydlice může množit podzemními oddenky. Kvete celé léto bílými až narůžovělými květy. Po odkvětu je třeba rostlinu seříznout, jinak podruhé nevykvete.

Díky zvýšenému zájmu o přírodní produkty v dnešní době mydlice prožívá renesanci, a tak její kořen seženete v různých obchodech s bylinkami. Mydlice se uplatňuje také v homeopatii a z jejích výtažků se připravuje i přírodní kosmetika.