Ať už se chystáte na založení zbrusu nové zahrady, nebo jen plánujete renovaci té stávající, poctivě zhodnoťte, co váš pozemek nabízí z hlediska charakteru terénu, zhodnoťte jeho silné i slabé stránky. Mělo by vám být také jasné, které výhledy raději odcloníte a které naopak zachováte, nebo dokonce podpoříte. Stejně jako byste měli vědět, kde v zahradě fouká, svítí slunce nebo je naopak vlhko a stín, protože v každém takovém koutě se bude dařit jiným rostlinám.

„Na začátku je důležité si ujasnit rozvržení a orientaci jednotlivých částí zahrady a až poté se věnovat třeba výběru rostlin, detailům dlažby nebo volbě zahradního nábytku. Zatímco třeba kvalitu zeminy nebo zahradní kompozici dokážete upravit či změnit, potenciál místa je pevně daný,“ upozorňuje Lenka Vyhnálková, krajinářská architektka ze společnosti Living in Green.

Charakter zahrady bude zrcadlit váš životní styl, proto si také předem ujasněte, co od zelené plochy očekáváte, jak ji budou členové rodiny využívat, i to, kolik času chcete a můžete věnovat péči o ni. Respekt k pozemku a jeho potenciálu a respekt k tomu, co by zahrada měla poskytnout vám – jako rodině, představuje základní kameny, na kterých budete stavět. Ať už pomyslně, či prakticky.

Bazén, jezírko, altánky

Na sny o bezúdržbové ploše co nejrychleji zapomeňte. Správně rozvržený prostor na pozemku ale mnohé usnadní a zlevní. V ideálním případě byste už při umisťování nového domu měli mít zároveň jasno, kde bude místo pro parkování i kam umístíte drobné stavby, jako je domek pro nářadí a zahradní technika. „Když zázemí pro techniku úzce navazuje na architekturu a uspořádání domu, není na ně pak už třeba myslet při kompozici zahrady,“ upozorňuje Lenka Vyhnálková.

Oblíbené a vítané jsou vodní prvky, nicméně především budování přírodního jezírka představuje náročný a nákladný stavební prvek, který byste měli z hlediska legislativy řešit už v rámci projektové dokumentace k domu. Vyžaduje také náročné terénní úpravy a práci s množstvím zeminy, i proto je vhodné spojit tyto práce se stavbou domu. Pokud se rozhodnete pro bazén, vyhraďte mu místo s dostatkem slunečního svitu, kde však nebude svým zastřešením esteticky narušovat okolí a rušit váš výhled z oken. „Když okolo bazénu vysázíte pás z travin a trvalek, z dálky pak bude působit jako jezírko,“ radí Lenka Vyhnálková.

Naproti tomu koupací jezírko je proměnlivým a velmi půvabným prvkem i v těsné blízkosti domu během celého roku. Zrcadlením nebe a mraků se navíc do zahrady dostane víc světla. Tvar vodní nádrže zároveň ovlivňuje vnímání celku, menší zahradu podlouhlé tvary protahují a opticky zvětšují. Potůčky a kaskády vám pomohou proměnit problémový svah v zajímavý zahradní prvek. Už v průběhu výstavy domu je vhodné vložit do země velkoobjemové podzemní jímky, které zadrží dostatek dešťové vody, bez níž se vaše rostliny neobejdou. Včas a s předstihem byste měli pamatovat také na speciálně uzpůsobené plochy pro parkování, které také pomohou udržet dešťovku v půdě. Vybudováním přírodní kořenové čističky zase upravíte šedou vodou z domácností.

Až si ujasníte, kam umístíte tyto základní prvky, přichází na řadu hledání místa pro drobnější stavby, jako jsou skleníky, altány, pergoly či přístřešky. Nezapomeňte také vytvořit bezpečný prostor pro umístění hracích prvků pro děti, jako jsou pískoviště, houpačka nebo skluzavka. Se zohledněním všech popsaných pravidel vám pomůže odborník – krajinářský architekt. Při plánování si zkuste sepsat na papír všechny stavby, které byste v budoucnu rádi využívali. Snadněji se pak rozhodnete, co je opravdu důležité a bez čeho se asi obejdete nebo s realizací vyčkáte. Nicméně třeba elektrickou instalaci je rozhodně vhodné vyřešit už v počáteční fázi budování zahrady, protože ji budete potřebovat například pro filtrování vody v bazénu.

Důležité také je propojit přístup ke garáži, bylinkovému záhonku nebo domku s technikou pohodlnými chodníky a cestičkami. Materiál, který zvolíte, by měl souznít s dalšími prvky, jako jsou zídky, schody nebo dlažba na terase. Ať zvolíte kámen, valouny, pískovec, žulu, břidlici, či opuku, vždy se snažte je v kompozici opakovat.

Prérijní trvalky a ozdobné traviny

Jakmile máte v těchto základních prostorových parametrech jasno, je na čase začít vytvářet dílčí zóny a promýšlet v souladu s vašimi aktivitami a životním stylem, jakými rostlinami je osázíte. „Zahrada, to je pro většinu z nás komponovaná příroda, jejíž proměny chceme pozorovat během celého roku,“ říká Lenka Vyhnálková. „Místo klasických vymydlených zahrádek s úhlednými záhonky a pečlivě zastřiženými živými ploty právě proto roste obliba spíše neformálního, přírodního osázení, které není tolik náročné na péči.“

Snažte se, aby zahrada byla rozmanitá. Celoročně zelené křoviny a dřeviny střídejte s kvetoucími, nízké prvky s vysokými.

První, co se nabízí, je vytvoření zóny pro pěstování ovoce a zeleniny, samozřejmě podle vaší zahrádkářské zdatnosti či preferencí rodiny. Velkolepý návrat slaví v posledních letech bylinky. Další, třeba odpočinková část nabídne posezení a kompozice, které potěší oko. Odpočinkových zákoutí s pergolou nebo lavičkou není nikdy dost a necháte-li třeba jen dřevěnou zástěnu porůst popínavými rostlinami, efekt bude dokonalý. Keře, stromy či treláž vám zároveň pomohou oddělit jednotlivé zóny.

Nápaditě působí, když prvek má v zahradě více funkcí, například zídka drží svah a zároveň slouží jako lavička. Zelená clona v podobě drátěné konstrukce s popínavými rostlinami stejně jako hradba skupinových stromů vám pomůže omezit hluk z ulice a zachovat si dostatek soukromí, aniž byste se museli před všetečnými pohledy sousedů schovávat za vysokým plotem.

Aby zahrada vypadala upraveně, je vhodné vysazovat rostlinky po skupinách od jednoho druhu. V jejich sousedství jakožto solitér vynikne jehličnan, okrasná dřevina, třeba magnolie. Počítejte však s tím, že každý strom bude během příštích let potřebovat spoustu místa. Do malých zahrad jsou proto vhodnější dřeviny malého a zakrslého vzrůstu, které jsou šlechtěny pro minimální přírůstky. V případě rozlehlého venkovského pozemku naproti tomu můžete vytvořit volný průhled do okolní krajiny. V každém případě prostor oživí rostliny s květy v pestrých zářivých barvách, které budou v popředí, zatímco rostliny s květy v jemných odstínech modré nebo bílé usadíte v pozadí, kde prostoru dodají hloubku.

Pokud jde o konkrétní zahradní styl, odborníci radí nepodléhat trendům a využít rostliny, které rostou v dané oblasti. Pak máte šanci, že budou dobře prosperovat a vyžadovat nejmenší náročnost na údržbu. Samozřejmě každý člověk inklinuje k nějakému stylu, pokud však je pro naše podmínky extrémní, stačí udělat jen nějaké zákoutí či záhon, který nebude v návaznosti na okolní zahradu vyčnívat a nezatíží náročností péče o speciální rostliny péči o celý pozemek. Spousta lidí si oblíbila kompozice z levandulí a sukulentních rostlin ve stylu středomořské Provence, pro jiného jsou to pravé tvarované zakrslé javory či borovice v japonském stylu, imitovat můžete na své zahradě třeba vřesovištní krajinu Skotska či Šumavy.

Romantické babičkovské záhony z letniček a hlíznatých rostlin, které se musely vytahovat na zimu ze záhonů, nahrazují stále oblíbenější prérijní trvalky. Mají navíc autoregulační schopnosti, drží si své mikroklima. Když k nim přidáte okrasné trávy a jarní cibuloviny, je to skvělá městská alternativa tradiční venkovské zahrádky, která není tak náročná na péči. „Na trhu najdete prozkoušené směsi cibulovin, travin a trvalek, které jsou sestaveny přímo pro české podmínky a mají proměnlivost kvetení po celý rok,“ doporučuje Lenka Vyhnálková.

Pustý pozemek vybízí k tomu, abyste ho přeplnili stavbami a záhonky. Jenže nejlépe vždycky bude působit střídmá kompozice, která je sjednocená a umožňuje, aby vynikly jednotlivé skupiny rostlin či solitéry. V každém případě by měla převažovat zelená plocha, která bude prostor zcelovat – sekaný trávník nebo květnatá louka. Zhruba jednu třetinu plochy obvykle zabere „obytná“ zóna. Při plánování je dobré i tohle vzít v úvahu.