Morušovníkům se daří především v teplých oblastech, kde se pěstuje vinná réva. Stromy nejsou náročné na živiny v půdě, jejich kořeny zasahují hluboko a jsou schopny si najít to, co potřebují. Zemina by však měla být propustná a sušší, těžké, zamokřené jílovité půdy morušovník nesnáší. Kvůli rozložitému kořenovému systému kolem sebe také potřebuje dostatek místa, do jeho těsné blízkosti proto nemůžeme sázet jiné dřeviny, které by mu překážely.

Arónie
Jak a proč pěstovat arónii

Stromky začínají plodit třetím až čtvrtým rokem od výsadby. Moruše dozrávají postupně, a podle toho se i sklízí. Je-li úroda bohatá, můžeme ovoce sklízet setřásáním na nataženou fólii, aby se při pádu na zem nepoškodilo a nezamazalo. Plody by měly být zpracovány co nejdříve, rychle se totiž kazí. Dají se i sušit a uschovat na zimu.

Zdroj: Shutterstock.comMoruše jsou bohaté na vitamín C a K, obsahují také železo, vápník, hořčík, draslík a fosfor. Někteří léčitelé je označují za superpotraviny, které mají mimořádně blahodárný vliv na lidské zdraví a pomáhají v prevenci proti srdečním chorobám a rakovině. Zpracovat se dají i listy morušovníku - můžete z nich připravit čaj, jehož popíjení by vám mělo pomoci vyrovnat krevní tlak a zachovat mladistvou pleť.

U nás se nejvíce pěstuje morušovník bílý (Morus alba), který nese bílé až červené plody. Jejich chuť může někomu připadat mdlá, proto se při zpracování často kombinují s jiným letním ovocem. Sladší a výraznější plody má morušovník černý (Morus nigra), jenž dorůstá nižší výšky a má spíš charakter keře než stromu. Morušovník červený (Morus rubra) naproti tomu může být vysoký až 20m, u nás se však pěstuje jen vzácně.

Juka vláknitá
Exotická juka vláknitá snáší horké slunce i mrazy