Kapary vypadají jako drobné plůdky nebo semínka, ale ve skutečnosti jde o nerozvinutá poupata kapary trnité, která roste převážně ve Středomoří a na Arabském poloostrově a jejíž kořeny se velmi pevně drží v puklinách skal a zídek. Z botanického hlediska je kapara trnitá poléhavým až převislým keříkem, z hlediska zahradnického bychom ji nazvali úporným plevelem. Ale když se ke slovu dostane gurmán, kapara hned nabude zcela jiného významu.

Kapara trnitá se pyšní krásnými květy s dlouhými fialovými tyčinkami. Pokud z ní ale chceme získat tu pravou delikatesu, nesmíme ji nechat vykvést. Z kapar se sklízejí zejména poupata, jejichž kvalita se poměřuje mimo jiné velikostí - čím jsou poupátka menší, tím jsou lahodnější, a tedy i dražší. Syrová jsou nedobrá a hořká. Nakládají se do nálevu nebo jen tak do soli. Způsob zpracování se v různých krajích liší, například na Maltě se dělají kapary velmi jemné, zatímco Tunisané si potrpí na ostřejší příchuť.

Kapara trnitá

Na Kypru se kaparová poupátka nakládají hlavně do soli. Kypřané mají ale jednu specialitu, která se jinde nevyskytuje – do slaného nálevu nakládají i stonky. Na stůl tady dostanete mladé klacíky i s trny. Chuťově tato pochoutka není zase tak světoborná, ale je unikátní svým výskytem. Nikde jinde vám nakládané větvičky kapar nepředloží.

Využití nacházejí také kaparové plody, i když mají mdlejší chuť než poupata. Nakládají se i se stopkou a v kuchyni se používají podobně jako olivy nebo ančovičky. Ozdobí chlebíčky a jednohubky, kladou se na pizzu, ozvláštní omáčky, podávají se s masem či rybou.

Pokud byste chtěli kaparu trnitou pěstovat doma, budete potřebovat dobře vysychavý substrát a zimní zahradu nebo vytápěný skleník. Venku totiž tento keř českou zimu nepřežije. Od dubna do října mu ale bude pobyt na vzduchu svědčit. Nelekejte se, když během zimy shodí listy - na jaře keřík seříznete a on zase obrazí.