Kapary vypadají jako drobné plůdky nebo semínka, ale ve skutečnosti jde o nerozvinutá poupata kapary trnité, která roste převážně ve Středomoří a na Arabském poloostrově a jejíž kořeny se velmi pevně drží v puklinách skal a zídek. Z botanického hlediska je kapara trnitá poléhavým až převislým keříkem, z hlediska zahradnického bychom ji nazvali úporným plevelem. Ale když se ke slovu dostane gurmán, kapara hned nabude zcela jiného významu.

Kapara trnitá se pyšní krásnými květy s dlouhými fialovými tyčinkami. Pokud z ní ale chceme získat tu pravou delikatesu, nesmíme ji nechat vykvést. Z kapar se sklízejí zejména poupata, jejichž kvalita se poměřuje mimo jiné velikostí - čím jsou poupátka menší, tím jsou lahodnější, a tedy i dražší. Syrová jsou nedobrá a hořká. Nakládají se do nálevu nebo jen tak do soli. Způsob zpracování se v různých krajích liší, například na Maltě se dělají kapary velmi jemné, zatímco Tunisané si potrpí na ostřejší příchuť.

Kapara trnitáZdroj: Shutterstock.com

Na Kypru se kaparová poupátka nakládají hlavně do soli. Kypřané mají ale jednu specialitu, která se jinde nevyskytuje – do slaného nálevu nakládají i stonky. Na stůl tady dostanete mladé klacíky i s trny. Chuťově tato pochoutka není zase tak světoborná, ale je unikátní svým výskytem. Nikde jinde vám nakládané větvičky kapar nepředloží.

Využití nacházejí také kaparové plody, i když mají mdlejší chuť než poupata. Nakládají se i se stopkou a v kuchyni se používají podobně jako olivy nebo ančovičky. Ozdobí chlebíčky a jednohubky, kladou se na pizzu, ozvláštní omáčky, podávají se s masem či rybou.

Pokud byste chtěli kaparu trnitou pěstovat doma, budete potřebovat dobře vysychavý substrát a zimní zahradu nebo vytápěný skleník. Venku totiž tento keř českou zimu nepřežije. Od dubna do října mu ale bude pobyt na vzduchu svědčit. Nelekejte se, když během zimy shodí listy - na jaře keřík seříznete a on zase obrazí.