1. Podzimní výsadba česneku by se měla nechat až na chladnější dny, kdy teplota klesne pod 10°C. V teplejším počasí by stroužky mohly být krátce po vysazení napadeny hnilobou. Výsadbu je proto lepší nechat až na listopad nebo začátek prosince.

2. Česneku svědčí slunné stanoviště a výživná hlinitopísčitá půda, do které se doporučuje zapravit vyzrálý kompost. Pokud pro něj připravujete vyvýšený záhon, bude stačit výška okolo 10-20cm. Někteří zahrádkáři pěstují česnek úspěšně i na jílu, ačkoli jiní tvrdí, že se pro něj těžká půda nehodí.

3. Česnek by se měl každý rok pěstovat na jiném místě, nejlépší je vysadit ho tam, kde nebyl pěstován v uplynulých třech letech. Ideální je vytyčit mu záhon po bramborách nebo košťálovinách, nevadí ani jahody nebo rajčata. Naopak nevhodnými předplodinami jsou hrách a cibulová zelenina, které mohly do záhonu zavléct plísně.

4. Vyplatí se koupit certifikovanou sadbu, u které máte jistotu, že jde o odrůdu přizpůsobenou našemu podnebí. Registrované odrůdy jsou navíc viruprosté, tzn. odolné proti viru žluté zakrslosti cibule. Na druhé straně nezáleží na tom, zda si vyberete paličák nebo nepaličák. Paličáky mívají větší obvodové stroužky uspořádané pravidelně kolem květního stvolu, zatímco stroužky nepaličáku jsou drobnější a umístěny nepravidelně.

5. Přestože jsou certifikované odrůdy viruprosté, je třeba je před výsadbou namořit proti houbovitým chorobám. K moření česneku se nejčastěji používá přípravek Sulka. Musíte ovšem počítat s tím, že moření nemusí působit na háďátko zhoubné, které tak zůstává jedním z úhlavních nepřátel úrody.