Malý balkon nebo dvorek spousta lidí vnímá jako nedostatečnou plochu pro založení zahrady. „Když nás klienti oslovují, jsou plni rozpaků a omluv, protože jsou přesvědčeni, že když má jejich terasa jen dvacet metrů čtverečních, k ničemu není,“ popisuje své zkušenosti s některými klienty Jakub Finger, zahradní architekt z krajinářského Atelieru Partero. „Není to pravda. Naše nejmenší městská zahrada měla devět metrů čtverečních a nabízí stejné potěšení jako desetkrát větší prostor.“

Technika výsadby není nijak složitá.
Jak na jaře ideálně zasadit strom: Vyplatí se dodržet osvědčená pravidla

Když vezmete v úvahu, co většina lidí na zahradě dělá – děti si hrají, dospělí relaxují, užívají si čas s rodinou a přáteli –, všechny tyhle činnosti se v zásadě dají vtěsnat i na sebemenší prostor. Na terase může být pískoviště, bazének, spousta zeleně i posezení. Nehledě na to, že vlastně jde o další pokoj, prodloužení obytné plochy, jen bez střechy, což je i tak obrovským benefitem pro každý byt.

Pokud máte pocit, že malý prostor znamená také jednodušší projekt, opak je pravdou. „Správně fungující minizahrádka je jako hodinový strojek. Všechno musí být promyšlené do posledního detailu. Zatímco klasická venkovní zahrada snese nějakou neúplnost, tady všechno musí být funkčně a technicky promyšlenější, protože zařizujete pokoj, do kterého bude pršet,“ vysvětluje Jakub Finger.

Chytrý plot z Moravy, který oslnil svět:

Stavební část je mimořádně projekčně náročná a musí být velmi precizně provedená, každý milimetr hraje roli. Hodně kvality vytváří voda, konstrukční řešení proto musí počítat se závlahou a případně i odvodem dešťovky. Důležitá je také elektroinstalace. Při volbě konstrukcí, zařizovacích předmětů a nádob je zase nutné počítat se statikou objektu. „Musíme kreslit, zaměřovat, ladit,“ říká zahradní architekt.

Klíčovým prvkem je mobiliář

Při zařizování je klíčovým prvkem samozřejmě mobiliář. „Často volíme nábytek, který má hliníkovou konstrukci s kvalitním polstrováním. Měl by být lehký, aby zbytečně nezatěžoval konstrukci, “ říká Jakub Finger.

Venkovní pokojík většinou přiléhá k obytné ploše, což znamená instalaci večerního osvětlení. Hlavně scénického, které zahradu dokonale prozáří. O soukromí se postará vegetace, dřeviny, keře, stromy, pergoly s popínavými rostlinami, zelená střecha nad hlavou nebo plůtek, opět závisí na tom, co dovolí statika.

Malý a ohraničený prostor je bezpečnější pro dovádění dětí. Oblíbená velká trampolína se na něj sice nevejde, ale existuje spousta dalších možností vedle už zmíněného pískoviště. Osázení zelení se musí přizpůsobit daným světelným podmínkám. Balkon na jihozápad bude pod palbou sluníčka, zatímco terasa na sever pod vysokým domem se bude stále topit ve stínu.

Čím větší skleník chcete mít, tím kvalitnější základy musíte vybudovat. Podezdívku přizpůsobte jeho velikosti a hmotnosti.
Za skleník nemusíte dávat statisíce. Lze ho postavit levněji svépomocí

„Je třeba volit takovou vegetaci, aby v daných podmínkám fungovala. Navíc musí být dost odolná v rámci údržby, protože majitelé většinou nechtějí, aby na jejich terasu musel po dobu letní sezony chodit zahradník,“ vysvětluje Jakub Finger. Z hlediska kompozice a různých druhů vegetace by zahrada měla fungovat celý rok, abyste se z pohledu na ni mohli těšit i v zimních měsících.

„I relativně pohledná terasa nebo dvorek může vzniknout i z nekvalitních materiálů, jenže o to rychleji začne chátrat,“ konstatuje architekt. Na druhou stranu kvalita něco stojí. „Když řekneme, že terasa bude stát milion a půl, zalapáte asi po dechu. Jenže většinu peněz investujeme do kvalitních konstrukcí, posezení a nádob, které budou sloužit ještě spoustu další let.“

Teráska nad rušnou brněnskou ulicí

Teráska nad rušnou brněnskou ulicíZdroj: Ateliér ParteroTerasa, která volala po zabydlení, měla pouhých dvacet metrů čtverečních. Do pokojíku pod širou oblohou Atelier Partero naskládal vše tak, aby se tam mohlo odehrávat stolování i pohodlné lenošení a to vše oživené milosrdnou zelení.

Mobiliář byl volen i s ohledem na limitní zatížení terasy. Elegantní venkovní křesílko a sofa je doplněno polštářky a venkovním kobercem. „Aby byl pokojík uzavřen pohledům chodců z rušné ulice, vyrobili jsme na míru ‚záda‘ z lamelové zástěny,“ vysvětluje Jakub Finger.

Až bude jednoho dne zástěna přirozeně zešedlá, opět ji rozsvítí květy něžného plaménku. Když slunce putuje do nadhlavníku, nabízí stín obyvatelům markýza, která ochrání i při mírném dešti. Prostor je vnímatelný i z interiéru obývacího pokoje a doplňuje zařízení bytu. Květináče s trvalkami a keři jsou rozesety po terase v důležitých pohledech a průhledech a místu dodávají nejen vůně, ale i barvy v průběhu celého roku.

Díky nenáročným a recyklovaným materiálům může i malá zahrada proměnit v příjemné místo
Jak na městskou zahrádku: zvolit jen jeden druh rostliny je velkou chybou

Učesaný dvorek v Bohnicích

Na dvorku, který je tak trochu po japonsku minimalisticky laděn, návrh Partera ctil pravidla geometrie a řádu a vycházel vstříc životnímu stylu páru se dvěma malými dětmi. Prostor byl nevelký, v podstatě „nádvoříčko“ mezi hlavním obytným domem a vejminkem, který na místě původně opravdu existoval. Návrh zahrnoval přístupové cesty k oběma domům, zahradní sezení a maličkou, okrasně-pěstební část, která slouží bylinkám i dekorativnějším druhům a tím také zdobí průhledy z oken vejminku.

Učesaný dvorek v BohnicíchZdroj: Ateliér Partero

Trávník slouží především dětem, které mají k dispozici i malé pískoviště. To se v případě potřeby jednou změní na dekorativní podrostový záhon pod keřem muchovníku. Zeleň trávníku opticky prodlužuje podlahu v domě, a když se v létě otevřou francouzská okna obývacího pokoje do dvorku, vše se propojí v pokoj jeden.

„Rostliny jsme vybírali pečlivě, protože je jich spíše pomálu. Důležitou roli hraje textura a struktura, která působí celý po rok,“ vysvětluje Jakub Finger. A tak byly vysazeny trávy, hosty, hortenzie, popínavé akebie, bambus, buxusové koule a spousta jarních cibulovin. Všechny tyto rostlinky vynikají na pozadí cihlové zdi, která je prostě nadčasovou klasikou. Ze dvorku se vychází na ulici malou boční uličkou. Tu Partero ozelenilo po stranách jednoduchým záhonkem a také baldachýnem z pnoucích rostlin na ocelových lankách.  

Četné evropské národy řadily jedli mezi posvátné stromy zimy. Její barva a vitalita i v nejtemnější části roku vždy okouzlovala
Jedlička, stále zelená ozdoba zahrady. Jakou ale vybrat?

Atrium s magnolií

Atrium městského domu s magnolií.Zdroj: Ateliér ParteroMalé vnitřní atrium městského domu je otočeno do tichého vnitrobloku. Dvůr je propojením několika prostor – domovního průjezdu, obytných místností v přízemí, úzkého pruhu zahrady a sousedního dvorku. Je to klidné místo, kde rodina ráda posedí a vychutnává si pohled do zeleně a zurčení kapek drobné vodní nádržky. „Hlavním prvkem malého atria překvapivě není zeleň, ale kovová brána s otiskem kvetoucí větve magnolie,“ říká Jakub Finger.

Industriální prvek kazetové ocelové stěny doplnila cortenová mísa ve stinném záhonu pod korunou „živé“ magnolie a pár truhlíků ze stejného materiálu v zádech sezení. Chladný kov se i se vší rzí noří do trvalkového listí pachysandry, rákosovky a kontryhele, bránu pomalu popíná loubinec. V záhonech během roku zasvítí květy hortenzií a pivoněk, drobné kvítky česneků, rdesna, kuklíků, sasanek a ploštičníku zaručují, že po celý rok je čím se kochat.