Vypadá jako palma, ale není to palma

Dracénu si lidé často pořizují jako domácí palmu. Botanicky přitom tato rostlina spadá do čeledi agáve. Většina odrůd v přírodě roste jako keř, najdete ale i druhy, které rostou jako strom. Dracéna sice roste pomalu, ale i v domácích podmínkách může dosáhnout výšky 150 cm.

Dracéna může kvést

V českém bytě dracéna nejspíš nikdy nepokvete, a tak se můžeme těšit jenom z jejích působivě vypadajících mečovitých listů. Ve své tropické domovině však dracény kvetou - vytvářejí shluky drobných kvítků se šesti doširoka rozloženými okvětními lístky, které jsou později vystřídány žlutými nebo červenými bobulemi.

Čistička vzduchu

Dracény se řadí mezi rostliny, které dokážou z odstranit z ovzduší jedovaté látky, a to konkrétně benzen, formaldehyd, trichlorethylen a xylen. Jsou proto velmi vhodné jak do domácností, tak do kanceláří, kde se škodliviny hromadí obzvláště a sedíme v nich celý den.

Rostlina s emocemi

Byla to právě dracéna, kterou si vybral americký vědec Cleve Backster pro svůj experiment, při němž dokázal, že rostliny reagují na pocit ohrožení. Reakci zaznamenal na detektoru lži, připevněném k listu rostliny.

Dracaena cinnabari

Příbuzná ronící dračí krev

Dračinců existuje spousta druhů, z nichž rozhodně stojí za zmínku dračinec rumělkový (Dracaena cinnabari). V květináči ho sice nevypěstujete, zato jde o opravdovou perličku botaniky. Tento domnělý pozůstatek třetihorní květeny roste pouze na ostrově Sokotra v Indickém oceánu a pozornost si vysloužil svou zvláštní červenohnědou pryskyřicí, které se říká "dračí krev". S tou se obchodovalo už od starověku; dračí krev našla uplatnění jako lék i jako barvivo, a dokonce se s ní lakovaly housle, včetně pověstných stradivárek.