Do záhonů ředkvičky vyséváme během dubna, ve skleníku či v pařeništi mohou klíčit už od poloviny února. Dalším vhodným obdobím pro výsev je podzim; v létě jejich pěstování není vhodné, protože v tomto čase ředkvičky vyhánějí do květních stonků. Nepotřebují mnoho: stačí kyprá půda s dostatkem živin a světlé stanoviště.

Někoho možná napadne, že nemá smysl ředkvičky pěstovat, když jsou jejich trsy v sezóně dostupné v obchodech za pár korun. Pokud ale máte menší děti, vlastní políčko nebo truhlík je lépe namotivuje k tomu, aby tyto zdravé, i když trochu pálivé kuličky konzumovaly. Děti obecně ochotněji sní to, co si samy vypěstují, než když jim nutíte něco superzdravého z obchodu.

A v čem vlastně tkví blahodárnost ředkviček? Za jejich specifickou chutí stojí hořčičné silice, které jsou schopny ničit bakterie a plísně v organismu, ulevují od břišních nevolností a vylepšují peristaltiku střev. Ředkvičky kromě toho rozpouštějí hleny a dezinfikují ústní dutinu, takže jsou skvělými pomocnicemi i při chřipce a nachlazení. Zmínit bychom měli i vysoký obsah vitamínů B a C, kyseliny listové, vápníku, draslíku a karotenu.

Ředkvičky je nejlepší konzumovat v syrovém stavu. Zobeme je jen tak, případně je nakrájíme na chleba s máslem či do pomazánky. Dietní svačinou je tmavý chleba s tvarohem a ředkvičkami. Pokud se chystáte k jarní detoxikační kúře nebo bojujete s jarní únavou, nezapomeňte na ředkvičky. Pomohou vám ostatně i při shazování kilogramů nabraných přes zimu.